Jak jsme si už zvykli, z Bruselu k nám stále proudí kvanta nových nařízení a doporučení. Mezi nimi k nám připlulo nařízení číslo 245/2009, které se týká zejména zářivek, výbojek a předřadníků, řeší ale také okrajově veřejné osvětlení. Co se v něm tedy ve zkratce píše?
Světelné znečištění - Co přineslo nařízení komise (ES) č. 245/2009?
Obecně
Duch nařízení se nese ve smyslu "ekodesignu" zářivek a výbojek. Požaduje například snižování obsahu rtuti, zvyšování jmenovité světelné účinnosti (lm/W), zvyšování účinnosti předřadníků, uvádí požadavky na stárnutí a spolehlivost zdrojů. Ze zajímavých čísel, bych například uvedl článek 8, který říká, že "Obsah rtuti ve všech provozovaných zářivkách a výbojkách se v roce 2005 odhadoval na 12,6 tuny. Bez přijetí zvláštních opatření vzroste ... do roku 2020 na 18,6 tun, přestože bylo prokázáno, že jej lze výrazně omezit.". V neposlední řadě je důležité upozornit na vstup v platnost tohoto nařízení, které je dvacet dnů po vyhlášení v úředním věstníku Evropské unie (nařízení bylo vydáno 18.3.2009). Časový harmonogram je však postupný a u většiny požadavků je dvoustupňová fáze zpřísňování.
Veřejné osvětlení
První užitečnou formulací nařízení je samotná definice světelného znečištění a rušivého světla (pozn. snad nejlepší dosavadní definice, která rozsekla věčný spor světelné znečištění/rušivé světlo).
Příloha II, odst. 3, e): "Světelným znečištěním se rozumí souhrn všech nepříznivých dopadů umělého světla na životní prostředí, včetně vlivu rušivého světla."
f) "Rušivým světlem se rozumí část světla pocházející z osvětlovacího zařízení, která neslouží účelu, pro něž bylo zařízení určeno. Patří k němu:
- světlo nesprávně dopadající mimo osvětlovanou plochu,
- rozptýlené světlo v okolí osvětlovacího zařízení,
- záře, která rozjasňuje noční oblohu, k čemuž dochází vlivem přímého i nepřímého odrazu záření (viditelného i neviditelného) rozptylovaného složkami atmosféry (molekulami plynů, aerosoly a jemnými částicemi) ve směru pozorování"
Veřejnému osvětlení se kompletně věnuje příloha VII. Jako první stanovuje požadavky na stárnutí a spolehlivost výbojek a zářivek viz tab. 24.
Uvádí, že "Tyto zářivky a výbojky lze stmívat na nejméně 50 % jejich světelného výkonu, přesahuje-li jmenovitý světelný výkon 9000 lm " (pozn. autora: chápu to správně tak, že když mám takovouto intenzivní výbojku, tak s ní mohu svítit buďto na jmenovitý výkon, nebo najednou přepnout na méně než polovinu bez plynulé regulace?)
Další odstavce se věnují účinnosti předřadníku a uvádění informací o výrobku. Zajímavější už je odstavec 3.1, který požaduje pro silniční třídy ME1 až ME6 a MEW1 až MEW6 stupeň krytí IP65 a pro ostatní silniční třídy stupeň IP5x. V praxi toto znamená, že se smí instalovat pouze kvalitní svítidla co do těsnosti a tak by se už nemělo stávat, že netěsná svítidla budou plná hmyzu, a že když se nainstaluje vypouklý kryt, nebude už tolik během let zašpiněn a nebude tolik rozptylovat, kam nemá.
V tab. 25 se pak uvádí Orientační hodnoty maximálního podílu světelného toku, který je vyzařován nad rovinu obzoru (ULOR), u jednotlivých silničních tříd svítidel určených pro veřejné osvětlení. Jak vidno, nařízení nejsou nijak přísná, nicméně alespoň znamenají, že pro osvětlení ulic a cest již nebude možno používat koule a podobná svítidla. V místech, kterých se toto nařízení netýká, se jich ale nezbavíme...
Dále odstavec 3.1 říká, že "V oblastech kde hrozí světelné znečištění, není maximální podíl světla dosahující nad horizont u všech silničních tříd a světelných výkonů vyšší než 1 %.". Co si představit pod oblastí, kde hrozí světelné znečištění nevím...
Dalším záhadným nařízením je "Svítidla jsou konstruována tak, aby bylo v maximální možné míře zabráněno vyzařování rušivého světla. Jakékoli vylepšení svítidla, jehož účelem je vyzařování rušivého světla snížit, však nesmí být na úkor celkové energetické účinnosti zařízení, pro něž je určeno". Smysl je jistě dobrý, ale formulace znamená, že nejlepší je koule, protože se z ní vyzáří nejvíce světla a je tudíž nejefektivnější, protože každé další směrování znamená ztráty. V této souvislosti by bylo možná vhodnější zaměnit slůvka celková energetická účinnost za činitel využití.
Výjimky
První výjimka plyne už se samotné definice veřejného osvětlení.
Čl1, odst. 3: "Veřejným osvětlením se rozumí pevné osvětlovací zařízení, jež má umožnit uživatelům venkovních veřejných dopravních ploch dobrou viditelnost ve tmě a přispět tak k bezpečnosti dopravy, plynulosti silničního provozu a veřejné bezpečnosti." Znamená to tedy, že například takový soukromý zářící areál se toho netýká, různá "bezpečnostní" svítidla chránící kus plochy betonu či kupu štěrku také ne a slavnostní osvětlení už vůbec ne.
Dále se výjimka vztahuje na různě barevné zdroje (zde však bude dopad minimální), směrové zdroje světla (alespoň 80 % v kuželu s úhlem 120 stupňů) a několik dalších pro veřejné osvětlení nedůležitých výjimek.
Originální text nařízení
V češtině ke stažení
Anglický originál ke stažení
Zdroj: www.astro.cz