Pokrok se zastavit nedá a platí to i o nových stavebních materiálech. Na tuzemský trh se tak dostávají moderní produkty, jejichž "původ" má často zajímavý podtext. Do hry vstupují například rozdrcené krabice tetrapak, technické konopí nebo minerální kamenná vlna.
Materiály, které čekají na svou šanci
Stavebnictví začíná objevovat alternativní materiály a zároveň odpovídat na otázku: Co s recykláty?
Není od věci zdůraznit, že za úspěchem nastupujícího "zeleného" byznysu (nejen) v tomto oboru leckdy bývá netradiční lidské rozhodnutí.
Zatopí českému trhu konopí?
Tuzemský trh s izolacemi pro stavebnictví, především výrobky z polystyrenu nebo z minerálních a skelných vat, vygeneruje zhruba 6 miliard ročně. Se svou konopnou izolací by si Vojtěch Jelínek, zakladatel firmy Canabest, z něj chtěl ukrojit 1 procento. Vyjádřeno v objemu materiálu jde zhruba o 5,5 milionu metrů krychlových. Jeho plán je prodávat konopné desky za 60 milionů korun ročně.
Majoritní vlastník firmy staví své plány na odborných zkušenostech s využitím přírodních stavebních materiálů z dřívějších dob. Jako majitel zlínské stavební společnosti Renomix dříve zhotovoval hliněné omítky nebo rákosové střechy. Konopí "fandí" několik let, výrobní linku spustil v pronajaté hale v Poštorné u Břeclavi v roce 2008. Přitáhla ho myšlenka začít vyrábět z přírodních vláken izolanty. Spolu s jedním inženýrem vymysleli a implementovali pneumatický způsob tvoření rouna, který ve srovnání s metodou "mykání" přinesl tři pozitiva: vyšší kapacitu, čistější pracovní prostředí i lepší schopnost udržet rovnoměrnou hustotu materiálu v ploše. Výsledkem je jedinečný postup při výrobě konopného izolantu a tuhá deska Panel, vhodná do kontaktních zateplovacích systémů.
Výchozím materiálem pro výrobu konopné izolace je konopí seté, nazývané též technické konopí. Rostlina je málo náročná a rychle roste. Proti lnu, který se používá na podobné účely, má vyšší pevnost a houževnatost. Z jednoho hektaru tohoto konopí lze za ideálních podmínek sklidit až 12 tun suché suroviny, ze které se vyrobí až 8 tun plnohodnotného stavebního materiálu. Konopné vlákno je odolné, pevné a díky vysoké prodyšnosti a vlhkostní vodivosti zachovává konopná izolace zdravé mikroklima domu, které je vhodné pro alergiky a astmatiky. Navíc obsahuje látky, které odpuzují hmyz.
Firma Canabest chce dostat dnes netradiční surovinu do širšího užití. To se jí částečně daří. Vedle rodinných domů se konopí pomalu začíná prosazovat i v jiných sektorech. Společnost Borges využívá vlákno k výplni dílů v automobilovém průmyslu, Hemp Production CZ z konopí zase vyrábí lazurovací laky a penetrační oleje s přídavkem konopného oleje.
Současný pokles ve stavebnictví ale Jelínkovi zkřížil cestu, domácí odbyt izolačních materiálů není tak silný, jak předpokládal. Proto hledá odbyt v cizině, hlavně v zemích západní Evropy, kde má tento materiál velkou oblibu. Canabest tak nyní exportuje asi 50 % své produkce do Rakouska, Německa, Belgie, Francie a na Slovensko. A paradoxně z některých těchto zemí dováží i polotovary pro výrobu svých desek, neboť kvalita tuzemských surovin je nedostatečná. Většímu využití rostliny k technickým účelům brání i nedostatek zpracovatelských kapacit v Česku. Hlavní překážka je ta, že máme jen jednu provozní zpracovatelskou linku. Případný růst polí osetých technickým konopím může podpořit využití dotací z unijního Programu rozvoje venkova, například k vybudování kapacit na skladování konopí. Otázkou ale je, zda tento stav poskytne "zelenou" pro Vojtěcha Jelínka.
Tetrapakové "lego"
Přinést na trh nový stavební materiál není jednoduché, vyžaduje to úsilí a investice. Je nutné ho vytvořit, standardizovat a projít "s ním" mnoha zkouškami. Podobnou cestou prošel i Flexibuild, stavební desky s "potravinářským" jádrem. Krabice, používané v tomto průmyslu jako obaly na džusy a mléko, jsou kromě papíru, celulózy a hliníku vyráběny i z polyetylenu, což je druh "recyklovatelného" plastu.
S nápadem pokusit se využít je ve stavebnictví přišli manželé Girstlovi z Brna. Zejména něžnější polovina, Olga, je u nás známou podnikatelskou tváří z pozice ředitelky rodinného podniku GiTy. Návštěva USA v roce 2007 ale rozhodla o tom, že šéfka úspěšné telekomunikační firmy vykročila do neprobádaných vod "zelené" stavařiny pod hlavičkou společnosti Flexibuild. Ta se specializuje na výrobu ekologických stavebních materiálů, a hlavně na opětovné využití nápojových obalů. Původní myšlenka na recyklaci vznikla ve spolupráci s jejich největším dodavatelem na trhu - společností Tetrapak. Na realizaci se podíleli i odborníci stavební fakulty ČVUT v Praze.
Než z tetrapaku vznikne stavební prefabrikát, důkladně se vypere, rozdrtí a za určitého tlaku a teploty slisuje do desek. Z nich se v kombinaci s polystyrenem sestaví panely, které jsou odolné proti vodě, hygienicky nezávadné a izolují únik tepla. Domy z nich postavené jsou proto energeticky úsporné, dokonce nízkoenergetické či pasivní. Desky Flexibuild jsou pevné, lehce tvarovatelné a splňují všechny limity a normy. Patentovány byly v dubnu 2008.
Konstrukční systém je vyvinutý tak, aby hrubou stavbu domu postavili tři až čtyři lidé za dva týdny. Vlastně to je jako lego a prefabrikát se dá použít také pro další stavby včetně garáží, zahradních domků i příček v interiéru. V případě použití dřevěné nosné konstrukce lze stavět domy až do tří nadzemních podlaží. Levnější a rychlejší to je vždycky. Konkrétně je možné úsporu nákladů vyčíslit na 50 % ve srovnání s klasickými materiály při zachování stejných tepelněizolačních vlastností. Stavbu se dá přitom realizovat již za devět týdnů, včetně dokončovacích prací.
Stavební desky Flexibuild dnes vznikají ve výrobním závodě v Hrušovanech u Brna. Na jednu desku silnou jeden a půl centimetru připadá osmnáct set krabic. Průměrný dům, který Flexibuild dodává, má "spotřebu" asi dvacet tisíc nápojových krabic. Spojením dvou desek a tepelné izolace vznikne sendvič, ze kterého se staví obvodové zdi i vnitřní příčky. Tím, že jde o variabilní systém, lidé se nemusejí omezovat nabídkou firmy, ale mohou si přinést i vlastní architektonický návrh. Do dnešního dne se pomocí systému Flexibuild postavilo na padesát staveb. Převládají rodinné domky, často v nízkoenergetické podobě. Najde se ale i vila v Praze či čistírna odpadních vod v Dubenci u Příbrami. A do konce letošního roku chce Girstlová stihnout dalších třicet. Díky krizi má velkou příležitost. Flexibuild se totiž jeví jako výhodná alternativa především v bytové výstavbě, kde záleží na ceně, rychlosti a kvalitě.