Nová móda: sklizeň z vlastní zahrady

V zahradách společnosti Botanicus v Ostré nad Labem pěstují v bio kvalitě leccos. Mimo jiné okolo 170 různých druhů rajčat. Zaměřují se na staré regionální odrůdy typické pro danou oblast, ale svou sbírku pravidelně rozšiřují rovněž o skutečné speciality.

Pěstují si je tu sami již od semínek. "Abychom získali semena, necháme na konci sezony několik plodů přezrát. Dužina se semeny se pak z plodů vybere a nechá několik dnů kvasit. Potom semena propereme a usušíme," vysvětluje každoroční rutinu hlavní zahradník Botanicusu Luboš Čepička. Zachovat tímto způsobem chuťově zajímavé druhy, na něž možná právě letos narazíte při nákupu sazenic na tržišti, není nijak zvlášť obtížné.

Bio se musí hlídat

Nijak komplikované nemusí být ani vypěstování plodů, které snesou označení bio. S jedním základním předpokladem: Nechce-li se člověk spoléhat na chemii, musí rostliny pečlivě sledovat. Pokud mají biologické "zbraně" uspět, musejí být nasazeny včas.

Konkrétně u rajčat není se škůdci podle Luboše Čepičky žádný zásadní problém. Na rozdíl od houbových chorob, k nimž jsou naopak velmi náchylná. Tak jako všichni, kteří si rádi pochutnají na vlastních výpěstcích, se s nimi potýkají také v Ostré prakticky každý rok.

Preventivním opatřením je kapková závlaha, při níž jsou rostliny zavlažovány nikoli shora, kropením listů, ale ke kořenům. Zelená část rostliny rajského jablka díky tomu zůstává suchá a nevytvoří se tak prostředí vhodné k růstu houbových chorob. "Když to nestačí, používáme přípravky na bázi přírodního lecitinu a řepkového oleje nebo přípravky se sporami mykoparazitické houby, které napadají jiné druhy hub. Také můžeme použít chemické přípravky na bázi oxidů mědi, které jsou v systému ekologického zemědělství povoleny," vysvětluje Luboš Čepička.

Nehnojte jen pro efekt

K ochraně rostlin přispívá i správné hnojení. "Důležité je nepoužívat čerstvý hnůj, protože rostliny pak bujně rostou a mají řidší rostlinná pletiva, která jsou méně odolná proti napadení," říká hlavní zahradník Botanicusu a doporučuje místo toho jako hnojivo zralý kompost. Stejný problém, totiž příliš rychlé přirůstání rostlin, jež sice na pohled působí efektně, avšak ve výsledku rostliny oslabuje, způsobuje i přihnojování dusíkatými hnojivy. Podle znalců se tak navíc snižují i chuťové kvality rajských jablíček.

Vypěstovat chutnou, ale také zdravou zeleninu není zase tak velký problém ani na zahradě za domem. "Pokud vše nepodřizujeme honbě za výnosem, půdu udržujeme v dobrém vyživovacím stavu a struktuře, rostliny si vezmou tolik, kolik potřebují. Jejich růst je harmonický, rostlinná pletiva jsou pevná a samotné rostliny odolnější vůči vnějším vlivům."

Jak si vypěstovat vlastní sazenice

Ideální dobou k setí semen je březen. Pokud uvažujete o vlastní zelenině, je právě teď ten nejvyšší čas.

• Zasejte je do jemného výsevního rašelinového substrátu nebo agroperlitu. V Botanicu do substrátu přimíchávají vlastní kompost.
• Zajistěte rostlinám dostatek světla a tepla (ideální teplota je mezi 15 a 20 °C) a dopřejte jim pravidelnou zálivku.
• Až se vytvoří děložní lístky a začnou vznikat první pravé lístky, přepíchněte rostlinky do květináčů s humózní zahradní zeminou. Jako květináče použijte sadbovače z lisované rašeliny, jež mají velikost 5 x 5 centimetrů, vysazují se s rostlinou a v půdě se rozloží.
• Na konci dubna zasaďte rostliny na záhon.

AUTOR: Radka Hrdinová