První podzimní měsíc již tradičně vnímán jako období, kdy téma biopotravin rezonuje nejen v České republice, ale také v celé řadě dalších evropských zemí. Proto 23. září bylo vyhlášeno Evropským dnem ekologického zemědělství jako příležitosti ke zviditelnění celého biosektoru, šíření příkladů dobré praxe, inovací a technologického pokroku v tomto oboru.
23. září - Evropský den ekologického zemědělství
Evropský parlament, Rada Evropské unie a Evropská komise, tři klíčové instituce EU, společně vyhlásily 23. září Evropským dnem ekologického zemědělství, jehož cílem je zvýšit informovanost o ekologické produkci v Evropské unii. Komise rovněž každoročně uděluje ceny za ekologický přístup jako uznání excelence ve všech fázích ekologického potravinového řetězce. Při příležitosti oslav tak bude i letos EU oceňovat nejlepší a nejinovativnější subjekty v rámci Evropských cen za ekologické zemědělství.
Evropská komise bude rovněž podporovat rozvoj sítí ekologického cestovního ruchu prostřednictvím ,,bioregionů". ,,Bioregiony" jsou oblasti, kde budou zemědělci, občané, provozovatelé cestovního ruchu, sdružení a veřejné orgány spolupracovat na udržitelném řízení místních zdrojů na základě ekologických zásad a postupů. Prezident IFOAM Organics Europe Jan Plagge k iniciativě uvedl, že Evropský den ekologického zemědělství bude ideální příležitostí k bilancování toho, jak se Evropě daří dosahovat cíle 25 procent ekologicky obhospodařované půdy do roku 2030, formovat trendy v poptávce spotřebitelů, zvyšovat povědomí o ekologickém zemědělství v celém dodavatelském řetězci a naplňovat aktivity Evropského akčního plánu pro ekologické zemědělství.
Ekologické zemědělství přináší řadu výhod pro klima a biodiverzitu, na které upozorňuje dokument o přínosech ekologického zemědělství, který zveřejnila organizace IFOAM OE.
Proměna způsobu produkce potravin může mít velký vliv na zmírnění změny klimatu, pomoci zemědělcům přizpůsobit se a přispět k ochraně biologické rozmanitosti. Ekologické zemědělství nabízí systémový přístup ke zvyšování sekvestrace uhlíku v půdě při zachování zdravé půdy a ochraně biodiverzity.
Ekologické zemědělství spotřebovává méně energie a snižuje emise skleníkových plynů:
- Místo závislosti na externích hnojivech nebo pesticidech, které jsou náročné na fosilní paliva, se ekologické zemědělství spoléhá na vytvoření uzavřených cyklů živin a minimalizaci ztrát dusíku. To může snížit globální emise skleníkových plynů v zemědělství přibližně o 20 %;
- Upuštění od používání syntetických hnojiv snižuje emise oxidu dusného z půdy o 40 % na hektar v systémech ekologické produkce;
- Zvířata v ekologických chovech mají přístup na pastvu a otevřená prostranství a 60 % krmiva musí pocházet z farmy nebo ze stejného regionu. Díky sníženému počtu zvířat a systému ekologického zemědělství založeného na pastvě se snižují emise a zlepšují se zásoby uhlíku v půdě;
- Ekologické zemědělství často využívá lepší hospodaření s hnojem, například kompostování hnoje, které může snížit emise oxidu dusného o 50 % a metanu o 70 %;
- Ekologické zemědělství má vyšší energetickou účinnost a nižší spotřebu energie na hektar. Ve srovnání s konvenčním zemědělstvím spotřebuje na jednotku produkce přibližně o 15 % méně energie.
Při ekologickém hospodaření se ukládá více uhlíku
Mnoho běžných postupů ekologického zemědělství, jako je střídání plodin včetně zařazení luštěnin nebo omezené obdělávání půdy, pomáhá zlepšovat kvalitu a úrodnost půdy a významně přispívá ke zvýšené sekvestraci uhlíku o dalších 450 kg C/ha ročně ve srovnání s půdou obhospodařovanou konvenčním způsobem.
Sdílet článek na sociálních sítích
