EBRD: ČR patří k zemím s řadou nástrojů proti změně klimatu

Česká republika má ve srovnání s většinou světových zemí poměrně rozsáhlé legislativní a institucionální nástroje pro boj se změnami klimatu. Vyplývá to z indexu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), podle něhož je ČR na 14. místě z 95 hodnocených zemí. Index je součástí společné zprávy EBRD a Granthamova institutu pro klimatickou změnu na prestižní Londýnské ekonomické škole (LSE). Podle poměru emisí k výkonu hospodářství patří ČR k průměru zemí EBRD.

Studie se soustředí na země působnosti banky, tedy především na postkomunistické státy. Zkoumá opatření, která jsou zapotřebí k dalšímu snížení emisí skleníkových plynů v těchto zemích. Používá také nový index, který si všímá zákonů, institucí a opatření týkajících se změny ovzduší (CLIM) a který se snaží porovnávat jejich kvalitu mezi jednotlivými státy.

V čele indexu je Británie před Finskem, Francií, Švýcarskem, Španělskem, Norskem, Dánskem a Švédskem. Z postkomunistických zemí je před ČR jen na 9. místě Slovinsko, zatímco Slovensko je 35. Čína je na 27. příčce, USA na 45. a Rusko na 72. místě.

Index vychází z údajů, které země poskytují OSN a zahrnuje země produkující 91 procent světových emisí skleníkových plynů. CLIM se zaměřuje jen na nástroje, které země proti změně klimatu zavedly, ne na výsledky.

Analýza EBRD zdůrazňuje, že při prosazování politiky proti změně klimatu je významnou odrazující silou lobby energetického průmyslu založeného na fosilních palivech a to bez ohledu na míru demokracie jednotlivých států.

Nicméně vlády mohou podnikat kroky, jak překonat tento odpor, například informovat veřejnost o ekonomických a klimatických důsledcích emisí oxidu uhličitého (CO2), zdůrazňuje zpráva. Z analýzy CLIM totiž vyplývá, že klíčovou úlohu při zavádění opatření proti změně klimatu hraje úroveň znalostí veřejnosti, zatímco rozvoj demokracie není v tomto směru důležitým faktorem. Jednoprocentní zvýšení ve znalostech veřejnosti tak vede ke zvýšení skóre dané země v indexu CLIM o 2,25 procenta, uvádí studie.

K zavádění lepších domácích opatření ve prospěch ochrany ovzduší také přispívá přijetí cílů vyplývajících z kjótského protokolu a členství v Evropské unii, dodává zpráva.

EBRD, která byla založena v roce 1991 na pomoc ekonomikám postkomunistických zemí, nyní působí v 29 státech od Slovenska po Mongolsko. Česká republika ale od roku 2007 už pomoc EBRD nedostává.

Zpráva zdůrazňuje, že mezi lety 1990 a 2008 v členských zemích emise oxidu uhličitého výrazně poklesly kvůli restrukturalizaci průmyslu, ovšem celková čísla maskují výrazné rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco Rusko nebo Kazachstán patří k zemím s největšími emisemi vzhledem k výkonu hospodářství na světě, Lotyšsko nebo Maďarsko patří mezi špičkové země.

ČR je v tomto směru v polovině žebříčku zemí EBRD. Banka měří tuto náročnost kilogramy CO2 z využívání energií na jeden dolar hrubého domácího produktu. Čísla se týkají roku 2008.

V ČR je tento poměr 0,54 kilogramu, což ji řadí na 16. příčku. Polsko na 17. místě má 0,53. Pro srovnání USA mají 0,48 a patnáctka "starých" členských zemí EU 0,28 kilogramu.

Ze zemí EBRD je na tom nejhůře Uzbekistán a Kazachstán (1,87 a 1,53 kilogramu) a nejlépe Litva (0,26), Lotyšsko (0,24) a Albánie (0,22). Průměr EBRD je 0,71 kilogramu.

Podle zprávy EBRD a LSE je klíčovým opatřením pro "zelenou revoluci" v zemích banky stanovení cen za vypouštění sloučenin uhlíku, jaké se již používají v zemích EU. Cena za snižování emisí skleníkových plynů se bude zvyšovat tím více, čím déle se budou odkládat nezbytné kroky, tvrdí zpráva, která současně podporuje obchodování s emisními povolenkami, jak je uplatňuje Evropská unie.