Nastal čas na změnu!?

Zástupci Teplárenského sdružení si stěžují na nerovné podmínky, na deformaci trhu s teplem kvůli jednotné DPH, na přidělování povolenek, na špatnou legislativu, nedostatek uhlí... Jak vidíte současnou situaci na energetickém trhu vy?

Deformací trhu byla snížená sazba pro teplárenství, jednotná DPH se bude týkat všech energetických oborů. Jen díky tomu, že nebudou výjimky, stát ušetří zhruba 50 miliard korun ročně, je na to podrobný propočet. To by mělo respektovat i Teplárenské sdružení.

Víte, dlouho se ví, že teplárenství se bez velkých investic neobejde. O těch 5 až 6 milionech tun uhlí, o které se v roce 2013 sníží celková těžba, se ví nejméně 20 let. Nedovedu si představit, že by třeba ČEZ lobboval za topení elektřinou jen proto, že stát vynaložil v 90. letech na přímotopy miliony korun. Když začaly ceny elektřiny narůstat, lidé na drahé vytápění neměli peníze a přímotopy odmontovali.

Takový byl vývoj. Daný stav nejde zakonzervovat. V dnešní době si stát nemůže špatné dotace dovolit, protože neexistuje záruka, že ceny uhlí nepůjdou výrazně nahoru.

A lze vývoj aspoň nějak predikovat?

Dříve, když chtěl někdo pracovat ve stabilním oboru, volil energetiku. Předvídat dnes vývoj energetiky je jedním z nejsložitějších úkolů; plynárenství u nás za posledních 10 let prodělalo větší změny než za celých předešlých 30 let.

A co je v plynárenství u nás nyní nejaktuálnější?

Teplárny požadují přestavbu na paroplynové zdroje. Ozývají se teplárny s majoritou měst i podnikové výtopny, především ze severní Moravy, a několik ze středních Čech. Napříč republikou projevila zájem i bytová družstva napojená na centrální zásobování teplem.

Jde o největší zájem, jaký jsme kdy měli. Obava z nedostatku levného uhlí na českém trhu nutí odběratele přemýšlet, jak zajistit dlouhodobé dodávky tepla za přijatelnou cenu, a přitom nemuset spoléhat na to, že vláda prolomí těžební limity v severních Čechách. V globalizovaném světě nemůžete zabránit, aby při prolomení územních limitů zůstalo uhlí na území České republiky, stejně jako, snad pokud není válečný stav, není možné určovat, kde a za jakou cenu má kdo uhlí prodat.

Plyn se stal pro teplárny nyní atraktivnějším. Volným uhlím disponuje u nás jen Czech Coal a ten ho hodlá prodávat za mnohem vyšší cenu než dosud. Vlivem toho se budou cenové rozdíly mezi uhlím a plynem snižovat a cena tepla vyrobeného z uhlí by v průběhu příštích deseti let měla podle studií narůstat mnohem rychleji než cena tepla z plynu a nejpozději k roku 2020 by se měly vyrovnat.

V loňském roce navíc postihl Sokolovskou uhelnou sesuv zeminy v dole, což údajně může znamenat odepsání až desítek milionů tun uhlí. Podraží hnědé uhlí i teplo, teplárnám klesnou marže a ubude část odběratelů.

Jsou i jiné důvody pro zvyšování podílu plynu na energetickém mixu?

Ano, je to např. vyrovnávání výkonu v důsledku rozvoje fotovoltaických elektráren. Jejich připojování k soustavě zvyšuje potřebu regulačního výkonu, a tím vyžaduje zvýšenou potřebu výstavby plynových zdrojů.

Podíl plynu na výrobě elektřiny u nás není ani 5 % a na energetické bilanci se podílí asi 16 %, je to málo?

Rozhodně ano, naše skladba zdrojů se od vyspělých zemí významně liší. Čekali jsme, že narovnání na trhu musí brzy přijít a jsme na ně připraveni. Jsme připraveni podílet se na změně vytápění kdekoli v Česku. V zemích EU 27 činí dnes podíl plynu na výrobě elektřiny plných 21 %, v ČR pouze 4,7 %.

Podíl se zvyšuje i u nás, ke konci listopadu 2010 už byl instalovaný výkon paroplynových zdrojů 591 MW, což je meziročně o téměř 4 % více. Výkon paroplynových a spalovacích elektráren se zvýšil o 21 % na 426 MW.

Počet odběratelů v EU je dnes už 114 milionů a stále roste. A předpokládaná spotřeba zemního plynu v EU se má v následujících 15 letech zvýšit nejméně o 100 miliard m3. V důsledku toho, že jsme roky "seděli" na uhlí a ničili životní prostředí kolem sebe, se lišíme od vyspělých zemí i od světového průměru.

V roce 2010 bylo v EU pro výrobu elektřiny z celkově nově postavené kapacity plných 51 % na bázi zemního plynu. Veškeré nové uhelné, jaderné a ostatní elektrárny se dělily o pouhých 8 %. Přitom nastavení energetického mixu, fiskální otázky nebo využívání domácích zdrojů zůstává i nadále v rukou národních států. Nelze se tedy vymlouvat, že "nám to někdo poručil", můžeme se jen dobře nebo špatně rozhodnout.

Stát by neměl ignorovat názor veřejnosti, kde i z průzkumů vyplývá, že 67 % obyvatel podporuje z ekologických důvodů náhradu části uhlí zemním plynem při výrobě elektřiny. Česko, vzhledem k velké závislosti na uhlí, má téměř největší podíl emisí CO2 na hlavu a problémy s tuhými znečišťujícími látkami rostou v některých regionech neuvěřitelným tempem. Tady plyn nabízí nejekologičtější řešení.

A jsou u nás uhelné teplárny vůbec schopny nahradit uhlí plynem?

Zhruba 90 % tepláren u nás je již napojeno na plyn a ve většině z nich jde nahradit v průměru 50 % denního výkonu, ale někde až 80 %, plynem už dnes. Aniž se o tom hovoří, většina schopných tepláren se na přechod na plyn připravila a někde již plynové výtopny běží.

Třeba Pražská teplárenská už převedla na plyn své teplárny v Holešovicích, Veleslavíně, Michli a částečně i v Malešicích, a nikdo o tom ani pořádně neví. Pro ČR je zemní plyn palivem cenově přijatelným a ekologickým a brzy to bude znát z hlediska dopadů na životní prostředí. Proto se komerčně plyn na trhu bez jakýchkoliv dotací sám prosazuje.

Ani stát už nemůže tolerovat neefektivní výrobu tepla a v nové energetické koncepci se to nepochybně musí projevit. Vyrábět elektřinu s účinností 80-90 % žádné jiné zdroje než plynové nedokáží. Stát má v rukou dostatek informací a ví, že ztráty v teplárenských sítích se v řadě případů pohybují od 20 do 30 %.

O tomto plýtvání se téměř nemluví. Výsledkem jsou zbytečně vysoké ceny pro odběratele tepla, a to si už nemůžeme dovolit, když v energetické účinnosti zaostáváme proti EU 27 minimálně o třetinu.

Takže trendem je zemní plyn?

Podle poslední statistiky EWEA bylo v roce 2010 v EU pro výrobu elektřiny z celkově nově postavené kapacity 55,3 GW plných 51 % na bázi zemního plynu. To číslo mluví samo za sebe.

Jakou očekáváte celkovou spotřebu zemního plynu u nás?

Tuzemská spotřeba zemního plynu v příštích pěti letech vzroste nejméně o zhruba 10 % kvůli stavbám paroplynových elektráren. Mezi roky 2013 a 2035 se očekává další pozvolný růst. Do roku 2016 by měla vzrůst ze současných 87,4 TWh na 96,2 TWh. Plynové elektrárny staví ČEZ v severočeských Počeradech a další projekt chystá v Mělníku, plynovou elektrárnu připravuje i RWE. V roce 2040 by roční spotřeba v souvislosti s instalací tří bloků s kombinovaným paroplynovým cyklem o výkonu 1290 MW měla narůst na zhruba 140 TWh.

Nedávno jste prohlásil, že zemní plyn je pro Státní energetickou koncepci "málo sexy", jaká je vaše představa?

Především by mělo být zdůrazněno, že i když je plyn fosilním palivem, jeho ekologické vlastnosti ční vysoko nad ostatní fosilní konkurencí. Proto je vhodný pro řešení akutních problémů u nás, tedy emisí, především emisí mikročástic. Skladba zdrojů by měla být vyrovnaná a kritérium maximální dovozní nezávislosti, které z naší země učiní "energetický skanzen", by mělo být v koncepci přehodnoceno.

O spolehlivost dodávek zemního plynu nemusí mít nikdo obavy. Zdroje i cesty jsou diverzifikované, soustava je schopna přepravovat plyn jak z východu na západ, tak ze západu na východ. Podzemní zásobníky kryjí více než třetinu roční spotřeby plynu, to nemá skoro nikdo v Evropě!

Před pár dny konstatoval zástupce generálního tajemníka Evropské služby vnější akce, pan Maciej Popowski, že "jsou-li naplněny a dodržovány základní principy dodávek energií, nemusí nastat bezpečnostní důsledky".

A proč tedy zrovna v české koncepci je tomu jinak než u našich sousedů?

Důvodem je jedna ze základních premis minulé koncepce, stanovující maximální dovozní nezávislost. Myslím si, že je na čase toto dogma v nové koncepci zásadně přehodnotit. Nezvyšování dovozní závislosti nebude reálné ani pro EU, ani pro Českou republiku.

Ať již budou limity těžby hnědého uhlí zachovány, či nikoliv, bude vytěžené uhlí potřeba především pro výrobu tepla v dožívajících teplárnách, u moderních teplárenských zdrojů lze předpokládat jedině užití zemního plynu. V delším výhledu u nás výrobu elektřiny v dožívajících uhelných elektrárnách zjevně nahradí rozvoj elektráren jaderných.

Pro jaderné elektrárny je ovšem typický rovnoměrný výkon a rostoucí potřebu pružného vyrovnávacího výkonu musí uspokojit zase jen plynové elektrárny a plynové kogenerační zdroje. Ostatně několik projektů plynových elektráren už se brzy postaví.

Je potřeba se dívat i na emisní limity, které budou platit od roku 2016. Hodnoty měrných emisí tuhých znečišťujících látek, které jsou v současné době největším problémem České republiky, připadající na jednotku konečné spotřeby tepla hovoří samy za sebe. V případě zemního plynu jsou měrné emise více než 50x nižší proti uhelným teplárnám.

Komparativní výhody užívání zemního plynu by tedy neměly být omezovány administrativními opatřeními.

Porovnání cen za teplo podle typu zdroje pro období 2010-2020 Info o firmě

Zdroj tepla Palivo Cena tepla Změna ceny včetně DPH (2020-2010) 2010 2013 2020

Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Index

CZT s rozvodem Uhlí 440 578 795 +355 + 81 %

Bloková teplárna Uhlí 480 614 797 +317 + 66 %

Bloková teplárna Plyn 630 734 824 +194 + 31 %

Domovní zdroj Plyn 535 599 683 +148 + 28 %

Domácnost Plyn 637 761 839 +202 + 32 %

Oldřich Petržilka (*1949) je prezidentem a generálním sekretářem České plynárenské unie. V minulosti působil jako plynárenský expert firmy Deloitte a 22 let pracoval v různých funkcích v českém plynárenství. Je českým zástupcem v Programovém výboru C "Trh s plynem" a v Task Force "Plyn a geopolitika" Mezinárodní plynárenské unie IGU. Vystudoval plynárenství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

ZDROJ: Energetika