Na Vysočině hospodaří přes 300 ekofarem, loni jich přibylo 96

Na Vysočině bylo počátkem tohoto roku 309 ekofarem s 20.058 hektary zemědělské půdy. V minulém roce se k systému šetrného hospodaření připojilo 96 farmářů. V republikovém srovnání se ekofarmáři na Vysočině věnují víc pracnějšímu pěstování plodin na orné půdě. Nabízejí celou škálu produktů, od obilí přes brambory, luskoviny, zeleninu, ovoce po byliny. V kraji se vyrábí i biomaso a biomléko. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl Tomáš Klejzar, místopředseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Na Vysočině se během loňska zvýšila celková rozloha půdy na ekofarmách o 45 procent. Zatímco v Česku představovala orná půda jen asi 12 procent šetrně obhospodařovaných polí, na Vysočině to byla skoro třetina. Největší plochu na ekofarmách v celé zemi zabírají trvalé travní porosty, využívané pro chov zvířat.

Podle farmářů, které oslovila ČTK, se zájem o biovýrobky a o místní produkty zlepšuje. Zákazníci prý ale často nejsou připraveni na to, že by kvalitnější potraviny měly stát víc; ceny biopotravin podle farmářů srážejí i supermarkety.

"Odbyt je lepší, ale že bychom si mohli diktovat ceny, jaké bychom potřebovali, tak to sotva. Lidé pořád dávají spíš přednost tomu, co je laciné," řekl Tomáš Křišťan, který má farmu v Milotičkách na Pelhřimovsku. Ekologickému hospodaření se věnuje už 20 let. Chová ovce, pěstuje obilí a konzumní brambory.

Podle Křišťana se teď hodně rozvíjí prodej ze dvora, pomáhají i přibývající farmářské trhy. Podstatnou část zákazníků tvoří rodiny s dětmi. Přes rychlý rozvoj ekofarem podle něj není v tuzemské bioprodukci zatím velká konkurence, protože se mnoho farmářů spokojuje s nejméně náročným pasením dobytka.

První ekofarmy se na Vysočině objevily v 90. letech. V roce 2005 jich fungovalo 29, spravovaly 4300 hektarů. Od té doby stoupl podíl půdy v ekologickém zemědělství více než čtyřnásobně. V letech 2007 až 2009 se počty ekofarem na Vysočině ročně zvyšovaly nejméně o tři čtvrtiny.

V kraji přibývají i výrobci biopotravin. Na konci minulého roku jich fungovalo 38, v meziročním porovnání o devět víc. Například v roce 2006 působilo v celém kraji jen 12 takových zpracovatelů. Přímo na ekofarmách se zpracovává třeba kozí mléko, a to v Ratibořicích na Třebíčsku a v Olešence na Havlíčkobrodsku. Josef Sklenář ze Sasova u Jihlavy provozuje přes rok vepřová biojatka. Kančí biolovečák ze sasovské farmy byl vyhlášen Českou biopotravinou roku 2010.

Věra Stejskalová