Výbor: Británie nemá důvod omezovat produkci břidlicového plynu

Británie nemá důvody k tomu, aby šla cestou Francie a omezovala či zakazovala průzkum a těžbu domácích ložisek břidlicového plynu. Měla by naopak daňově povzbudit využívání potenciálně rozsáhlých podmořských zásob, uvedl ve zprávě výbor britského parlamentu, který se otázkou nekonvenčních zdrojů plynu zabýval posledních šest měsíců. Výbor také vládě doporučil sledovat vývoj tohoto odvětví v Polsku, které má údajně největší zásoby plynu z břidlic v Evropě a které by v jeho produkci mohlo získat proti Británii výhodu.

Výbor pro energetiku a změnu klimatu po čtyřech slyšeních expertů dospěl k závěru, že neexistují žádné důkazy, že by technika hydraulického štěpení, kterou se dobývá plyn z břidlic, přímo narušovala životní prostředí. Hydraulické štěpení získává z horniny plyn vstřikováním směsi upravené vody a písku.

"Soudíme, že moratorium v Británii není v současnosti oprávněné nebo nezbytné," uvedl výbor. Odmítl tak výzvy některých organizací na zavedení moratoria na rozvoj břidlicových ložisek v Británii.

Francouzský Senát má příští měsíc rozhodnout, zda trvale zakáže těžbu značných tamních zásob nového zdroje plynu technikou hydraulického štěpení a odvolá udělené licence. Dolní komora parlamentu již v reakci na kampaně zelených a dalších organizací takový zákaz schválila. Francie má v Evropě po Polsku podle údajů amerického Úřadu pro energetické informace druhé největší zásoby břidlicového plynu.

Kritika se zaměřuje zejména na to, že těžba břidlicového plynu hydraulickým štěpením a horizontálním vrtáním údajně kontaminuje zásoby podzemní vody plynem či používanými chemickými látkami. To je podle expertů nemožné, protože břidlice s plynem se nachází nejméně kilometr pod vodními zásobami, které jsou od ní navíc odděleny nepropustnou horninou. Úniky sice mohou nastat na povrchu nebo v hlavním potrubí, to je ale stejný problém jako u běžné těžby či jakékoli podobné průmyslové činnosti.

Výbor britského parlamentu doporučil vládě, aby zkoumala zejména možnosti rozvoje podmořských ložisek břidlicového plynu. "Existují značné důkazy pro to, že britské podmořské nekonvenční zdroje plynu by mohly výrazně překonávat zásoby pod pevninou," uvedl výbor.

Prudký rozvoj prakticky všudypřítomného plynu z břidlic v důsledku využívání technologických inovací v posledním desetiletí změnil Spojené státy z dovozce na vývozce plynu a zásoby plynu v USA jsou nyní nejvyšší na světě. To se zde projevilo výrazným snížením ceny plynu a jejím odpojením od cen ropy, od nichž se dosud odvozovala. Podle parlamentního výboru nebude případný dopad na ceny v Británii tak dramatický jako v USA.

Aktivity v průzkumu břidlicového plynu jsou nyní v Evropě největší v Polsku a členové výboru vyjádřili znepokojení nad tím, že by se Británie kvůli polskému náskoku mohla dostat do konkurenční nevýhody. "Je důležité, aby Británie monitorovala vývoj kolem břidlicového plynu v Polsku - 'evropském barometru' na tomto poli - jak s ohledem na průzkum, tak regulaci," uvádí zpráva.

Podle zprávy amerického Úřadu pro energetické informace (EIA) má Polsko 5,3 bilionu metrů krychlových zemního plynu z břidlic, jež by mohlo vytěžit. Země, jež je nyní do značné míry závislá na dodávkách této suroviny z Ruska, by se na několik stovek let mohla stát nezávislá. Ministerstvo životního prostředí doposud vydalo 80 koncesí na provedení průzkumných vrtů. Získal je například polský plynárenský monopol PGNiG, rafinérská společnost Orlen nebo američtí giganti Chevron a ExxonMobile. Polsko-americká spolupráce v této branži a možné investice v ní bude jedním z hlavních témat sobotní schůzky amerického prezidenta Baracka Obamy s nejvyššími představiteli Polska.