Červen - zvěř a myslivost
Myslivost
Současná péče o volně žijící živočichy, tedy i o zvěř, má svoji bohatou historii. V počátcích vývoje lidské společnosti se jednalo pouze o lov. Ten má v dějinách vývoje lidstva nepopiratelný význam. Ještě dnes jsou někteří obyvatelé naší planety na lovu přímo závislí a jejich vztah k přírodě může být poučný i pro vyspělé civilizace. Čím více jsou lidé technicky vyspělí a zbaveni každodenní nutnosti žít v souladu s přírodou. V zemích s rozvinutým hospodářstvím není lov hlavní podmínku života, ale přesto zůstává důležitým nástrojem pro usměrňování početních stavů zvěře v osídlené a intenzivně obhospodařované krajině.
Z prostého lovu se v průběhu historického vývoje stala myslivost. Ta je považována za soubor aktivit prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jakou součástí ekosystému a zároveň za spolkovou činnost, která směřuje k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, která je součástí českého národního kulturního dědictví. Myslivost plní i hospodářskou funkci tím, že vytváří rovnováhu mezi potřebami ochrany živočišných druhů, jejich četností, a omezením nepříznivých vlivů, které některé druhy zvěře svými životními projevy způsobují. Zasahuje do ostatních oblastí lidských činností jako je strojírenský, potravinářský, oděvní a kožedělný průmysl, cestovní ruch, obchod, turistika, pohostinství, veterinární problematika, vědecká a výzkumná činnost, hudba, malířství, sochařství, architektura, literatura i umělecká řemesla. Plní funkci při tvorbě a formování krajiny, rozvoji venkova, zlepšování sociálních kontaktů, vytváření spolkového života a je zdrojem pracovních příležitostí. Prošla poměrně dlouhým historickým vývojem a i v dnešní moderní době plní pro společnost nezastupitelnou roli.
Česká myslivost vyrůstá ze specifické středoevropské tradice. Právo výkonu myslivosti bylo od středověku vázáno na lesnictví pozemků. Tak vznikaly honitby, které musely mít později vedle přesně vymezených hranic i minimální předepsanou výměru.
Zvěř je v České republice považována za obnovitelné přírodní bohatství. Možnost využívání zvěře je postavena na principu trvale udržitelného hospodaření. Právní předpisy o myslivosti usměrňují chov zvěře a její využívání lovem prostřednictvím plánu mysliveckého hospodaření. Ten zpracovává uživatel honitby a projednává jej s držitelem honitby.
V ČR je již od roku 1966 vedena myslivecká statistika, která sleduje výskyt jednotlivých druhů zvěře, počty a charakter honiteb, počty lovecky upotřebitelných psů a další statistické údaje.
Přírodní podmínky v České republice umožňují život rozmanité fauně. Druhová pestrost i početní stavy zvěře jsou v reakci na změny životního prostředí poměrně dynamickým procesem. V průběhu několika desetiletí se tak na našem území vyskytovaly jednotlivé druhy zvěře v často odlišném zastoupení. Kromě původních druhů bylo v průběhu staletí na území českého státu dovezeno velké množství druhů nepůvodních. Například bažant, ondatra, muflon, daněk, jelen sika, norek americký, nebo psík mývalovitý.
Sokolnictví
Umění lovu s dravými ptáky je známé již několik tisíciletí. Na našem území se s ním můžeme průkazně setkávat od 9. století. Lov s dravci byl záležitostí především šlechty a chovem sokolů i jejich výcvikem se zabývaly významné feudální dvory i církevní řády, které zakládaly sokolnické školy.
Za účelem uchování tradic sokolnictví v Českých zemích, dalšího rozvoje chovu a výcviku loveckých dravců, jakož i lovu s nimi, byl v roce 1967 zřízen Klub sokolníků. V současné době má klub kolem 400 členů. Sokolníci v České republice lovecky využívají přibližně 200 dravců a další desítky slouží pro umělé odchovy. Kromě výcviku dravců a lovu s nimi se sokolníci aktivně věnují jejich ochraně ve volné přírodě, včetně péče o zraněné či jinak handicapované jedince.
Kynologie
Povinnost držet a používat lovecké psy v honitbě je uživateli přímo dána zákonem o myslivosti. Za loveckého psa se považuje pes loveckého plemene uznaného Mezinárodní kynologickou federací s průkazem původu, který složil příslušnou zkoušku z výkonu. Česká republika je členem této federace od r. 1997, resp. 1911.
Česká kynologie obohatila plemena loveckých psů o českého fouska a českého teriéra.