Senát chce mít v naftě povinnou biosložku jen z řepkového oleje

Senát navrhl kvůli českým zemědělcům zachovat povinnost přimíchávat do nafty biosložku pouze z řepkového oleje, nikoli například z dováženého levnějšího palmového oleje. Sněmovně kvůli tomu dnes vrátil vládní novelu o ochraně ovzduší.

Právě poslanci na návrh Ladislava Skopala (ČSSD) do vládní předlohy prosadili pasáž, podle níž by biosložka nemusela pocházet pouze z řepky. Zachovat ustanovení v původní nezměněné podobě doporučil předseda senátního výboru pro životní prostředí Ivo Bárek (za ČSSD).

Hlavním cílem novely je zavést od počátku příštího roku systém certifikátů o dodržení ekologických kritérií udržitelnosti při výrobě a distribuci biopaliv. Mělo by platit, že při použití prodávaného paliva vzniklo méně emisí oxidu uhličitého než spalováním nafty a benzinu, i když se započítají emise uvolněné do ovzduší při jeho výrobě a přepravě.

Náklady na provoz jednoho vozu se kvůli novému opatření podle propočtů ministerstva životního prostředí zvýší o 300 korun ročně, autodopravci připlatí statisíce. Profitovat by měli z nové úpravy zemědělci, protože jako dodavatelé místních surovin budou mít v hodnocení výhodu před dovozci ze vzdálenějších zemí.

Zavedení nového systému požaduje směrnice Evropské komise. Certifikaci budou potřebovat výrobci biopaliv a další osoby uvádějící biopaliva na trh, obchodníci s plodinami, biomasou a dalšími produkty určenými k výrobě biopaliv i pěstitelé. Certifikáty budou vydávány s platností na jeden rok.

Podíl biosložky přidávané do pohonných hmot činí v Česku od loňského léta u benzinu 4,1 procenta a u motorové nafty šest procent. Přimíchávání má pomoct snížit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. Do roku 2020 má podíl složek z obnovitelných zdrojů v pohonných hmotách vzrůst na minimálně deset procent.

Biopaliva se stala terčem silné kritiky před třemi lety, tedy krátce po povinném zavádění v USA a Evropě. Tehdy je kritici v čele s autory podrobné zprávy Světové banky označili za hlavní příčinu prudkého růstu cen obilnin a potravinové krize v chudých zemích světa. Výzkumy také začaly ukazovat, že biopaliva v celkovějším pohledu nijak nepřispívají k omezení emisí skleníkových plynů, což měl být jejich prvořadý cíl.