Růst cen elektřiny je v zájmu Německa. A tudíž nevyhnutelný

Cena elektřiny po roce 2013 - bude to pro české spotřebitele náraz do zdi? Pravděpodobnost takového vývoje je relativně vysoká.

Jen pozor na rozdíl mezi očekáváním vývoje konečné ceny elektřiny pro spotřebitele a tržní cenou silové elektřiny (elektřina od výrobce). Je to velký rozdíl.

Konečná cena elektřiny pro spotřebitele se skládá z trhem určené ceny silové elektřiny, regulované ceny distribuce, příplatku na obnovitelné zdroje elektřiny a také poplatků za přenos a systémové služby.

Nejvýznamnější podíly v tomto koláči mají aktuálně silová elektřina se 44 procenty, distribuce se 33 procenty a obnovitelné zdroje elektřiny se 16 procenty.

Právě cena silové elektřiny, pro niž je kurzotvorný německý trh a příplatek na obnovitelné zdroje elektřiny, ovlivní zřejmě konečnou cenu elektřiny pro české spotřebitele v dalších letech nejvíce.

Klid před bouří

Co hraje budoucím vysokým cenám elektřiny do karet? Pokračující oživení ekonomiky v regionu včetně Německa spojené s růstem spotřeby, růst ceny povolenek CO₂, počátek jejich aukcionování od roku 2013, pokračující tlak na rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny, které stále nejsou životaschopné bez podpory formou administrativně stanovených výkupních cen, a k tomu všemu ještě náhlé odstavení 8000MW jaderných elektráren v Německu ve spojení se záměrem nahradit jejich výrobu elektřinou z nově budovaných drahých OZE, uhelných a plynových elektráren.

Co může naopak růstu koncové ceny v ČR v horizontu dvou až pěti let zabránit?

Možností je více. Regulace cen silové elektřiny, popřípadě jiný zásah státu do trhu s elektřinou, výrazné posilování koruny vůči euru, které neguje růst cen silové elektřiny na trhu stanovované v eurech, nebo také další ekonomická krize, která sníží spotřebu.

Bude rok 2012 v tomto smyslu rokem klidu před bouří? Zatím to tak vypadá. ČEZ měl před Fukušimou a navazujícím německým odstavením jaderných elektráren prodáno už téměř 60 % předpokládané produkce silové elektřiny na rok 2012 za průměrnou cenu okolo 51 EUR/MWh. To bylo dokonce níže, než je průměrná prodejní cena SE ČEZ pro letošní rok, tj. 52 EUR/MWh.

Nakonec bude ČEZ i přes skokový růst cen silové elektřiny z posledních měsíců prodávat svou produkci v roce 2012 "jen" za přibližně 53 EUR/MWh (tržní cena 60 EUR/MWh).

Právě nízký meziroční růst ceny silové elektřiny pro příští rok zajistí, že i přes jistý růst příplatku na obnovitelné zdroje a pravidelný růst ceny za distribuci zdraží konečnou cenu elektřiny jen mírně.

V dalších letech se ale může stát, že do konečné ceny elektřiny bude započítán v jeden okamžik nejen růst ceny silové elektřiny, ale i růst příplatku na obnovitelné zdroje. Pokud se tak stane, růst konečné ceny by mohl opakovaně v několika letech po roce 2013 překročit 10% růst a proti dnešní úrovni poskočit o celkem 25 až 40 %!

Už dnes je realitou, že se cena silové elektřiny na rok 2013 na trzích obchoduje o 15 % výše, než je její cena započtená v konečné ceně elektřiny pro letošní rok.

Několik analytických zahraničních týmů se v posledních týdnech shodlo, že do roku 2015 může cena silové elektřiny v našem regionu vyšplhat až na 75 až 80 EUR/MWh, tj. o 50 % výše proti roku 2011, resp. 2012.

Milosrdná lež státu občanům

Argumentace je v tomto případě logická. Německo po odchodu od jádra a dalším plánovaném rozvoji produkce elektřiny z větru a slunce musí velmi rychle dostavět uhelné a hlavně rychle startovatelné plynové elektrárny.

Jejich stavba se ale nevyplatí, pokud cena elektřiny zůstane na dnešních úrovních. Bez těchto nových a rychle požadovaných investic zase platí, že se celý německý bezjaderný koncept výroby elektřiny sesype jako "krabička z karet". Růst cen elektřiny je tak v zájmu Německa, a tudíž nevyhnutelný.

Příplatek na obnovitelné zdroje je druhou složkou konečné ceny, která bude u nás výrazně mluvit do budoucího zdražení konečné ceny. Podle ERÚ se tento příplatek zvýšil pro rok 2011 ze 166 na 582 Kč/MWh a hrozilo 12% až 15% zdražení konečné ceny.

Stát vymyslel pro firmy a občany "milosrdnou lež" a 12 miliard korun těchto nákladů vzal na sebe formou zastropování příspěvku na úrovni 370 Kč/MWh.

Konečná cena elektřiny tak vzrostla jen o pět procent. A to i díky tomu, že silová elektřiny meziročně (2010/2011) klesla o čtyři procenta.

Problém je, že do provozu bylo nakonec uvedeno o pětinu více solárních elektráren, než stát předpokládal. A v letošním prvním pololetí je díky nadprůměrnému slunečnímu svitu produkce solárních elektráren až o 30 % vyšší než očekávání.

Jako houby po dešti přibývají další obnovitelné zdroje elektřiny - bioplynové elektrárny. Otázkou je, jak dlouho bude vláda ochotna ze státního rozpočtu za firmy a občany financovat významnou část stále rostoucího příspěvku na tyto obnovitelné zdroje.

AUTOR: Michal Šnobr

Analytik, podnikatel a spoluzakladatel makléřské společnosti AKRO Capital. Jako odborník na energetiku dlouhodobě spolupracuje se skupinou J&T a aktivně se podílí na jejích významných obchodech.