Bio - realita moderní doby

Pokud něco bylo označeno jako >>bio<<, už dopředu se předpokládalo, že je to zdravé, chutné, šetrné k životnímu prostředí, zkrátka >>in<<.

Na výsluní zájmu se tento typ zemědělské produkce a potravin vyhříval celkem neohroženě dost dlouho. Řešily se spíše otázky, proč navzdory vyšším podporám a pozitivní medializaci není konzumentů bio v naší společnosti mnohem více.

Není imunní

Aféra s E.coli ovšem udeřila dosti nečekaně. A dosud neposkvrněná pověst bio produktů byla náhle vystavena pod drobnohled kritického hodnocení.

Co jsme tedy stačili zjistit o bio v té rozjitřené době posledních měsíců?

Jednak to, že biopotraviny neznají hranice, jak by se na první pohled dalo čekat. Zarážející je to především u výrobků, které jsou >>vypěstovatelné<< na daném území, a tudíž dostupnější a šetrnější i na logistickou náročnost. >>Podezřelé<< okurky cestující k nám až ze Španělska jsou toho příkladem.

Pak také není pravdou, že takto vypěstované výrobky (či vychovaná zvířata) musejí být zákonitě zdravotně bezpečnější než konvenční produkce.

V neposlední řadě jsme se dozvěděli i to, že potravinové aféry mohou poškodit i sektory (v tomto případě bio) považované dosud za zcela bezpečné. O tom by chovatelé hovězího (BSE) nebo drůbeže (ptačí chřipka) mohli vyprávět své.

Jaký z toho všeho plyne závěr? Jednak známka bio není všespasitelná a měla by být vnímána pouze jako informace o tom, že produkt byl vyroben podle zásad, které je pro splnění certifikace bio nutné splnit a které jsou přísnější než u běžných konvenčních produktů.

Je jistě právem zákazníka mít takový produkt ke koupi. Ale samo o sobě to ještě není zárukou, že takto vyrobená potravina je imunní na výskyt nebezpečných bakterií či nákaz.

Za lepší biopověst

Je jistě dobré podporovat bio. Ale zákazník, pokud má zájem vědět, jak šetrně byla potravina vyráběna, by měl mít i zájem o to, jak >>šetrná<< byla její cesta k němu na stůl.

Podpora bioprodukce ukázala, že lze pěstovat plodiny a chovat zvířata šetrně. Její boom přiměl nakonec i konvenční zemědělce a potravináře důsledně sledovat, z čeho a jak vyrábějí i oni. Tím celkově přispěla ke zlepšení vztahu k půdě, zvířatům a krajině.

Vše ale nemusí být bio. Pokud by tomu tak bylo, asi by to celou záležitost úplně devalvovalo. Nicméně každá potravina v našem prostoru by měla v sobě nést >>genetický kód<< bezpečného produktu vyrobeného šetrným způsobem a především jeho dohledatelnosti.

Nevynášejme tedy biopotraviny chválou do oblak. Ale ani je nyní po proběhlých aférách nezašlapávejme do země. Berme je jako realitu moderní doby, jako produkt poptávky moderních lidí, kteří nakonec přispějí k tomu, že i konvenční potraviny budou mít lepší >>biopověst<<.

AUTOR: Josef Stehlík
předseda Asociace soukromých zemědělců