Povinná rezervace skladovacích kapacit bezpečnost dodávek plynu nezvýší

Hlasování Poslanecké sněmovny o návrhu zákona, vráceného Senátem 20. července, je na programu její řádné schůze od 30. srpna. Povinná rezervace skladovací kapacity nesouvisí s obsahem novely a byla do návrhu vložena až v Poslanecké sněmovně. Jen o necelé dva měsíce dříve bylo přitom totožné ustanovení (při projednávání velké novely Energetického zákona ve třetím čtení) ve Sněmovně zamítnuto. Zajištění skladovací kapacity neznamená fyzické uložení plynu, v tomto smyslu tedy zákon bezpečnost dodávek nezvyšuje. Uměle vyvolaná poptávka po skladovací kapacitě nahrává provozovatelům zásobníků, jejich dodatečné příjmy však zaplatí v ceně plynu koneční spotřebitelé.

Zásobníky v žádném případě nemohou vyřešit zásadní problém zajištění dlouhodobé energetické bezpečnosti státu. Tím je diverzifikace zemí původu zemního plynu po vypršení kontraktu na dovoz plynu z Norska v roce 2017. Začíná být velkým problémem vůbec zjistit skutečnou zemi původu dováženého plynu v důsledku liberalizace trhu.

Z pohledu krátkodobé energetické bezpečnosti (při výpadku některé ze zásobovacích tras například v důsledku technické poruchy nebo teroristického útoku) jsou zásobníky plynu nepochybně významným prvkem zvyšujícím bezpečnost dodávek. Nejde však o prvek jediný ani samospasitelný. V případě skladování zemního plynu mimo území České republiky hrozí, že výpadek přepravní trasy současně vyřadí i možnost dodávek ze zásobníků. I skladování zemního plynu na území ČR má své bezpečností limity dané například tím, že většina skladovací kapacity je soustředěna na poměrně malém území a je v rukou pouze tří subjektů.

Alternativním opatřením je například podpora přerušitelných kontraktů a schopnosti odběratelů zemního plynu přejít na náhradní palivo, která je naopak v ČR dlouhodobě ekonomicky diskriminována. Měli bychom se orientovat na vyvážené a nákladově efektivní portfolio opatření zvyšujících bezpečnost dodávek zemního plynu a nikoli pod tlakem jedné lobbistické skupiny preferovat jednu alternativu, která nemusí být ekonomicky výhodná pro konečné zákazníky. Stávající znění Energetického zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou v květnu letošního roku k tomu dává dostatečný prostor, který by neměl být nesystémově omezován.

Ing. Martin Hájek, PhD., ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky