Dostanou všechny budovy polystyrenový kabát?

OTÁZKA: Jak jste pocítili zateplovací boom v posledních letech?

Spotřeba pěnového polystyrenu od roku 1998, kdy bylo založeno Sdružení EPS ČR, neustále roste. Pouze v krizovém roce 2009 jsme zaznamenali 10% propad ve spotřebě. Růst spotřeby je výrazně ovlivněn nejen počtem zateplených budov, ale také tloušťkou použitých desek. Centimetr polystyrenu navíc představuje náklady ve výší pouhých osmi korun na metr čtvereční.

OTÁZKA: A jak bydlí předseda Sdružení EPS ČR?

Bydlím v panelovém domě.

OTÁZKA: Zatepleném?

Nezatepleném, bohužel. Jsme společenství vlastníků a stále se nám nedaří dohodnout. Asi nejsme osvícené společenství. S rostoucími cenami energií se však i u nás selský rozum prosadí. V tomto směru jsem optimista.

OTÁZKA: Budoucí spotřebu polystyrenu výrazně ovlivní novela EU o energetické náročnosti budov. Jak si stojí Česká republika ve srovnání s okolními státy?

Některé staré země EU jako například Německo, Rakousko nebo Švýcarsko, jsou v zateplování daleko před námi, ale pokud se budeme srovnávat s Polskem, Maďarskem či Slovenskem, pak si nestojíme vůbec špatně. V přepočtu na hlavu se u nás spotřebuje asi 5,5 kg polystyrenu, a to především na zateplení, což je víc než v Německu - tam však mají náskok.

OTÁZKA: Co bude vyžadovat implementace zmíněné směrnice EU do naší legislativy?

Jde v podstatě o tři roviny: je to zákon o hospodaření s energií, směrnice o energetické náročnosti budov a norma o tepelné ochraně budov. Nejpozději do poloviny příštího roku se vše musí stát součástí naší legislativy. O řadě konkrétností se dnes vedou odborné diskuze.

OTÁZKA: A jak to vypadá, když jste přímo u zdroje?

Dobře.

OTÁZKA: Pro koho, pro polystyren nebo pro lidi?

Pro všechny. Když dnes zateplíte, nebudete muset v budoucnu vydávat tolik peněz za topení a je to jistější příjem než třeba důchodové připojištění. Stát se stane energeticky nezávislejší. Energetické společnosti mohou větší část vyrobené energie prodat v zahraničí za vyšší ceny. Obnovitelné zdroje energie získají významnější podíl v energetickém portfoliu ČR. Zvýší se kvalita životního prostředí. Vytvoří se řada nových pracovních míst po celé republice, čímž stát ušetří na podpoře v nezaměstnanosti.

OTÁZKA: Tak to se mohou vaši členové těšit na tučná léta.

Doufám, že jsem ve správném čase na správném místě. Předpokládám, že udržíme každoroční růst v rozmezí pěti až deseti procent. Ročně se u nás zateplí zhruba 16 milionů metrů čtverečních obvodových stěn a dalších 200 milionů to potřebuje, nemluvě o nové výstavbě, která má být od roku 2020 s téměř nulovou spotřebou energie. Zde se bez izolace vůbec neobejdou.

OTÁZKA: Růst spotřeby zvýší tlak na kvalitu polystyrenu. Jak se tváří členové vašeho sdružení, když jim pravidelně kontrolujete výrobu a výrobky?

Berou to jako nutné zlo, ale chápou, že jim to pomáhá v rovném konkurenčním boji. Chceme vytvořit takové podmínky, aby nakonec rozhodoval servis a cena - a to je jejich šálek čaje. Tím naším je zajistit kvalitu. Jde vlastně o reakci na chování některých firem, které se snažily na trh umístit nekvalitní a levné polystyrenové desky z dovozu.

OTÁZKA: Zhruba každý osmý vzorek úspěšně neprojde vaším testováním. Jsou všechny jen od vašich členů?

Je třeba si uvědomit, že polovina odebraných vzorků je od nečlenů našeho sdružení a zde nacházíme většinu těch nevyhovujících. V každém kole odběrů jsou i vzorky od všech našich členů. Vzorky jsou odebírány z obchodní sítě. Smyslem monitoringu je nezávislá kontrola, kterou pro nás zajišťuje akreditovaná laboratoř na základě výběrového řízení, a k nám se již dostane konečný protokol a výsledky. Přístup k nim je velmi striktně regulovaný, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

OTÁZKA: Když zjistíte pochybení u nečlenů, jak postupujete?

V prvé řadě se k nim chováme jako ke každému jinému. To znamená, že to považujeme za pochybení, které nebylo úmyslné. Výrobci i obchodníkovi pošleme dopis s upozorněním. Pokud se však tato situace opakuje, oznamujeme to na Českou obchodní inspekci a při dalším prohřešku se můžeme obrátit na soud. To se ještě nestalo, ale na inspekci jsme se již obrátili. Ta zakázala vadný výrobek prodávat.

OTÁZKA: A když je viníkem váš člen?

Za poslední dva roky jsme udělili tři finanční sankce, které se staly příspěvkem do monitoringu kvality. Členu sdružení může být udělena pokuta až 10 000 eur za každý případ v závislosti na míře neshody.

OTÁZKA: Pokutované firmy jsou i nadále členy sdružení?

Ano. Pochybit může každý. Smyslem sankcí není vyloučit všechny ze sdružení, ale udržet kvalitu na trhu. Jsme si vědomi, že všichni vyrábějí na hraně požadavků a někdy se stane drobná chyba, která však nemá zásadní dopad na kvalitu výrobku. Institut vyloučení by přišel v úvahu až ve chvíli, kdy by člen opakovaně ignoroval naše výzvy a zjištění. To se stalo prozatím jen jednou. Dnes máme deset členů, kteří přestavují 90 procent trhu. Ti navíc procházejí dvakrát ročně auditem systému řízení jakosti a v případě pozitivního výsledku je jim propůjčena značka kvality pěnového polystyrenu.

Ing. Pavel Zemene, PhD., předseda Sdružení EPS ČR:

Staré země EU jsou daleko před námi, ale pokud se budeme srovnávat s Polskem, Maďarskem či Slovenskem, pak si nestojíme vůbec špatně. V přepočtu na hlavu se u nás spotřebuje zhruba 5,5 kg polystyrenu a to především na zateplení, což je i víc než v Německu.

AUTOR: Jiří Kučera