Joe Hogan: Ze zelené energie plyne velký byznys

Společnost ABB spatřuje v mohutném nástupu "zelené energie" velkou šanci. Podle výkonného ředitele Joea Hogana, který tento týden vůbec poprvé navštívil Prahu, jsou silnou stránku tohoto švýcarsko-švédského koncernu dodávky pro energetickou infrastrukturu. "Ve světě se prosazuje nový trend - přechod od obrovských gigawattových zdrojů směrem k malým, rozptýleným zdrojům, jako jsou solární panely na jednotlivých domech, jednotlivé větrníky. To ale vyžaduje nesmírně sofistikovanou elektrorozvodnou soustavu, která se vyrovná s energií pocházející z mnoha zdrojů a také s výkyvy ve výrobě," uvádí v exkluzivním rozhovoru pro Hospodářské noviny Hogan. ABB loňský rok zakončila s balíkem objednávek za více než 26 miliard dolarů a jenom během letošního druhého čtvrtletí přibyly zakázky za dalších zhruba 10 miliard dolarů. "Zůstávám proto opatrným optimistou," dodává Hogan. Výrobní kapacity, které společnost vlastní v Česku, označuje jako "velice důležité pro evropský byznys ABB".

OTÁZKA: HN: Které země v současné době nejvíce investují do energetické infrastruktury, hlavně do přenosové soustavy?

Náš byznys se rozvíjí především díky rozsáhlým investicím do obnovitelných zdrojů energie v Evropské unii, především v Německu a také v Číně. Největší jsou dodávky ABB pro stavbu elektrických sítí, a to právě v souvislosti s obnovitelnými zdroji. Ty nevyrábějí energii kontinuálně, nýbrž přerušovaně. Proto jsou zapotřebí rozsáhlé investice do infrastruktury, aby se síť dokázala vyrovnat s kolísáním zdrojů. Jde o to, vyrovnat se s velkým příkonem energie v určitých obdobích a naopak s menším příkonem v období, kdy větrné elektrárny tolik nevyrábějí.

OTÁZKA: HN: Jak by měl vypadat optimální energetický mix?

Tak, aby co nejvíce vyhovoval životnímu prostředí a přispíval k dosažení cílů v ochraně ovzduší. Největší problém představují elektrárny na černé a hnědé uhlí. Než dojde k nějakému zásadnímu průlomu v čistotě těchto technologií, tak bude třeba uhelné kapacity nahrazovat jednak jadernými elektrárnami, jednak elektrárnami plynovými. Ty sice také produkují značné množství oxidu uhličitého, ale ve srovnání s elektrárnami uhelnými asi poloviční. A pak je tu samozřejmě mohutný nástup solárních a větrných elektráren.

OTÁZKA: HN: Nakolik březnová katastrofa v japonské Fukušimě ovlivnila celkový pohled na budoucnost jaderné energetiky? Měla dopad i na obchody ABB?

Náš byznys japonská tragédie v podstatě nijak nepoznamenala, neboť z jaderné energetiky pocházejí jenom dvě procenta obratu ABB. Naše obchodní uvažování se proto nezměnilo. Ale je pravda, že japonská katastrofa změnila přístup k jaderné energetice v mnoha zemích. Některé se jí zříkají, ale mnohé další daly jasně najevo, že u ní zůstanou. Jaderná elektrárna Fukušima byla poškozena vlnou tsunami vyvolanou zemětřesením o síle devíti stupňů Richterovy stupnice. Ale rozsahem škod a jejich důsledky nešlo o opakování ukrajinského Černobylu, to je třeba říci.

OTÁZKA: HN: Má tedy jaderná energetika budoucnost?

Podle mého názoru budoucnost má, ale musí se zlepšit její bezpečnost a nové elektrárny se musejí stavět jenom v geologicky stabilních oblastech. A je také nezbytné vyřešit velice složitou otázku jaderného odpadu. Japonská katastrofa změnila také pohled na nové zdroje, kterým říkáme infrastrukturní, tedy rozptýlené. Prosazuje se nový trend - přechod od obrovských gigawattových zdrojů směrem k malým, rozptýleným zdrojům, jako jsou solární panely na jednotlivých domech a větrníky. Tyto rozptýlené zdroje vyžadují nesmírně sofistikovanou elektrorozvodnou soustavu, síť, která se vyrovná s energií pocházející z mnoha zdrojů a také s výkyvy ve výrobě. To je velice důležité.

OTÁZKA: HN: Co říkáte rozhodnutí Německa zříci se postupně jaderné energetiky? Jak to může ovlivnit aktivity ABB?

Je to rozhodnutí německých politiků, které nezbývá než respektovat. Osobně mě ale překvapilo, že se rozhodli vyřadit jadernou energetiku tak rychle. Čekal bych pomalejší postup.

OTÁZKA: HN: Nakolik na vaši společnosti doléhají stoupající ceny komodit? Vždyť jenom cena stříbra, bez něhož se neobejdou výrobky pro nízké napětí, letos stoupla asi o 30 procent.

Nepříznivý vývoj na komoditních trzích se nám podařilo během druhého čtvrtletí vyrovnat zvýšením produktivity práce i tím, že jsme zvedli ceny. Ale u výrobků pro nízké napětí jsme dražší suroviny nemohli plně kompenzovat zvýšením našich cen, a proto nám v tomto oboru klesly ziskové marže. Čelit zdražujícím komoditám chceme lepší konstrukcí výrobků a správnou cenovou politikou.

OTÁZKA: HN: Kolik procent z prodejního obratu vyčleňujete na výzkum a vývoj, který zahrnuje i zdokonalování konstrukčních řešení?

Jsou to přibližně čtyři procenta obratu ve srovnání s asi třemi procenty v roce 2008. Do výzkumu a vývoje jsme investovali celosvětově i během globální recese. Tyto výdaje za poslední čtyři roky stouply o 24 procent. Zároveň jsme zvýšili i výdaje na aktivity spojené s prodejem a následnými servisními službami.

OTÁZKA: HN: Světová konjunktura se ochlazuje. Přitom čistý zisk ABB během druhého čtvrtletí vzrostl o více než 40 procent. Jak to vypadá nyní?

My zásadně nekomentujeme vývoj v probíhajícím, tedy třetím čtvrtletí. Na trhu obecně panuje velká volatilita a nejistota, což bylo znát i během druhého čtvrtletí. Pro nás je samozřejmě důležité, jak se země eurozóny vypořádají s dluhovou krizí. A také nás zajímá, jak přistoupí k řešení rozpočtových problémů Spojené státy. Ty nedávno revidovaly směrem dolů předpověď růstu HDP. Ukazuje se, že hospodářský vývoj bude mnohem slabší, než se očekávalo. Při hodnocení výsledků za letošní druhé čtvrtletí jsem poznamenal, že máme důvod k opatrnému optimismu. A toto hodnocení se nemění. Předpokládám, že celoroční výsledky ABB budou solidní.

OTÁZKA: HN: Ekonomové udávají různou míru pravděpodobnosti, s níž může v USA i jinde nastat hospodářská recese. Jak to vidíte vy?

Podle mého názoru je pravděpodobnost nástupu recese ve Spojených státech asi třicetiprocentní. Bude samozřejmě záležet na tom, jak se svými rozpočtovými problémy vyrovnají USA a eurozóna. Doufám, že se vlády budou chovat odpovědně, ale určitá pravděpodobnost nástupu krize zde existuje.

OTÁZKA: HN: Evropa klade důraz na výdajové škrty, USA naopak uvažují o dalších vládních programech na podporu konjunktury, které mohou přijít na stovky miliard dolarů. Dluh by tak dále stoupal...

V tom tkví určitý problém. Řekl bych, že v posledních zhruba dvou letech se v přístupu americké vlády k ekonomice projevovala určitá neodpovědnost. Nyní jsme v USA svědky značné polarizace mezi liberály a konzervativci. Navrch ale získává až zkreslené keynesiánské myšlení, kdežto Evropa se přece jenom snaží vyrovnat se s krizí výdajovými škrty a vyváženější fiskální politikou. Doufám, že USA k těmto krokům také dospějí.

OTÁZKA: HN: Jaký význam pro ABB Group mají její kapacity v Česku?

V Česku zaměstnáváme kolem tří tisíc lidí. Zdejší podniky dosahují vysoké produktivity a zaujímají důležité místo v našem evropském byznysu. V Česku máme velice silné obory, jako jsou výroba rozvoden nebo přístrojových transformátorů pro vysoké napětí. Velice důležitý obor zde představuje také výkonová elektronika - polovodiče vyráběné v pražském podniku ČKD Polovodiče, který jsme nedávno koupili. Tento pražský závod je spolu s dalším ve švýcarském Lenzburgu v daném oboru klíčový.

OTÁZKA: HN: Je produktivita práce v českých podnicích srovnatelná se západoevropskou úrovní?

Ano, produktivita práce je určitě srovnatelná. V Česku jsou technicky dobře vzdělaní lidé a dosahují vysokých výkonů, což platí i pro kvalitu zdejší produkce.

OTÁZKA: HN: Ale úroveň mezd je v Česku stále mnohem nižší než v Německu nebo Rakousku...

Tady jde o druh investic. Čím vyšší budou náklady na pracovní sílu, tím více se bude investovat do automatizace. Ale mohu říci, že produktivita v našich českých závodech je mnohem vyšší než v Číně nebo Indii.

OTÁZKA: HN: Čína není jenom lákavý trh. Její firmy se stávají stále vážnějšími konkurenty západních výrobců. Jaké jsou vaše zkušenosti?

Je tomu opravdu tak. Čínské společnosti nám konkurují nejenom ve vlastní zemi, ale přesouvají se také do zahraničí. Platí to například o dodavatelích transformátorů, kteří nám už konkurují i mimo Čínu. Tato země bude nadále mohutně investovat do energetiky a její infrastruktury. V Číně nyní je osm měst s více než deseti miliony obyvatel a dalších třiadevadesát měst má více než pět milionů obyvatel. Pro srovnání - v USA má přes pět milionů obyvatel jediné město - New York.

OTÁZKA: HN: Co Rusko, největší světový producent energie?

Rusko je pro nás rozsáhlý, ale zároveň také velice složitý trh. Je tam poměrně obtížné dosáhnout toho, aby tamní výroba odpovídala mezinárodně uznávaným standardům. Je tam opravdu složité prostředí, náročné na organizaci. Nám se podařilo v Rusku etablovat a vyrábět tak, abychom byli v souladu s mezinárodními normami.

OTÁZKA: HN: ABB vynaložila na akvizice během uplynulých 12 měsíců 5,3 miliardy dolarů. Hodláte v nich nadále pokračovat?

Naší prioritou je organický růst, tedy růst opírající se o vlastní zdroje, ale samozřejmě sledujeme akviziční příležitosti a budou-li možnosti pro organický růst omezené, pak nějaké firmy ještě nakoupíme. Naše zdravá bilance nám takový postup umožňuje. Letos jsme do našeho portfolia přibrali například výrobce zařízení pro průmysl papíru a celulózy Lorentzen & Wettre nebo výrobce speciálních transformátorů Trasfor Group.

OTÁZKA: HN: ABB má centrálu v Curychu. Švýcarský frank od počátku roku brutálně posílil. Jaký to má dopad na ABB?

Funkční měnou ABB je americký dolar, jenom šest až sedm procent našich tržeb je ve švýcarských francích. Ale některé důležité výrobní obory máme ve Švýcarsku - například výrobu plynem izolovaných rozvaděčů. Tyto obory samozřejmě zhodnocením švýcarského franku dotčeny jsou. Snažíme se tomu čelit například tím, že si obstaráváme více zdrojů mimo Švýcarsko.

OTÁZKA: HN: Dočetl jsem se, že v curyšské kavárně St. Gotthard vyjde šálek kávy v přepočtu na 8,30 dolaru (asi 138 korun)...

Ceny vyjádřené v dolarech jsou nyní ve Švýcarsku opravdu příšerné.

Fakta o firmě ABB

Vznik koncernu
Švédská firma ASEA a švýcarská BBC Brown Boveri v srpnu 1987 oznámily, že se sloučí ve společnost ABB Asea Brown Boveri se sídlem ve švýcarském Curychu. Během následujícího roku si připsala 15 důležitých akvizic.

Obrat a čistý zisk
Celkové tržby firmy loni meziročně klesly o jedno procento na 31,6 miliardy dolarů. Čistý zisk klesl o 12 procent na 2,56 miliardy dolarů. Letos se výsledky vlivem předchozích akvizic zlepšují.

Nové zakázky
Společnost vstoupila do letošního roku s "balíkem" objednávek za 26 miliard dolarů, což jí dává určitou jistotu. Začátkem srpna získala od firmy TenneT Holding kontrakt v hodnotě miliardy dolarů na dodávku zařízení pro přenosovou soustavu, která spojí větrníky na Severním moři s německou rozvodnou sítí.

o 43 procent
vzrostl ABB meziročně čistý zisk za druhé čtvrtletí. Činil 893 milionů dolarů.

Profil: Joseph Hogan (54)
V čele ABB od 1. 9. 2008. Skoro 23 let působil u General Electric, naposledy jako šéf divize GE Healthcare. V roce 1984 absolvoval Robert Morris University v USA. Kariéru začal jako manažer marketingu v divizi GE Plastics.

AUTOR: Václav Lavička
AUTOR-WEB: www.ihned.cz