Miloš Růžička: Vydělávat na odpadu? Praha je jako banánová republika

Když mluví starosta Ďáblic Miloš Růžička (STAN) o zamýšleném rozšiřování ďáblické skládky, volí směrem k vedení hlavního města velmi ostrá slova. "Mám pocit, že se nám jen smějí, a my se můžeme stavět na hlavu a říkat si, co chceme, ale stejně už je dávno rozhodnuto," říká starosta městské části.

HN: Územní plán, který připravuje pražský magistrát, počítá s rozšířením skládky v Ďáblicích o dalších deset hektarů. Vy se rozšíření skládky bráníte.

Celé mně to připomíná pohádku o jezinkách. Nejdřív jim dáte jeden prst, pak dva, potom tři prstíčky a teď nás řežou u ramene. Je to klasická salámová metoda. Skládka se rozšířila už několikrát. Ďáblice naposledy souhlasily s jejím rozšířením, ale pouze za podmínek, že to bude konečná fáze. Mysleli jsme si, že se to uzavře v roce 2012 a začnou s rekultivací. V roce 2008 jsme chtěli od magistrátu jasné prohlášení, že se skládka nebude rozšiřovat. Dokonce jsme se jich ptali, zda plánují ještě nějakou další etapu. Tehdy všechno zapřeli, nic nepřiznali, a teď to máme zase na stole.

HN: Co pro Ďáblice zamýšlené rozšíření skládky znamená?

Lidé zde žijí v potenciálně nebezpečném prostředí. Sedm­náct let tu naši občané žijí ve smradu. Navíc ten smrad není jen ve smyslu toho, že něco zapáchá, ale vždy to s sebou nese úniky nebezpečných látek. Hygiena může tisíckrát říci, že to je v pořádku, ale ať mi nikdo neříká, že výfukové plyny z těch tisíců nákladních aut s odpadky, které nám tu měsíčně jezdí pod okny, jsou v pořádku. Když budete třicet let bydlet v takovém prostředí, tak se to na zdraví lidí určitě projeví. Ať mi nikdo neříká, že to nemá žádný vliv.

HN: Prováděli jste nějaká měření?

Monitoringy, které musí provozovatel, společnost A.S.A., každý rok provádět, jasně prokázaly, že zde byl nadměrný výskyt arzenu a niklu. My netvrdíme, že to nutně musí být ze skládky, ale když už se něco takového dozví odbor ochrany přírody nebo ministerstvo životního prostředí, tak je to jasný signál k tomu, že by se mělo začít něco dělat. Například vyloučit to, že ty úniky pocházejí ze skládky, anebo ještě lépe najít, už kvůli lidem, kteří zde žijí, ten zdroj.

HN: Projednával s vámi magistrát rozšíření skládky?

Je povinností, aby územní plán měl několik variant. V první fázi návrhu územního plánu je varianta A se skládkou a varianta B bez skládky. Když se nyní projednávaly připomínky k tomu návrhu, tak automaticky vyškrtli variantu B bez skládky a rovnou se počítá s variantou A , tedy tou se skládkou. Kdo rozhodl o vyškrtnutí varianty B, netuším.

HN: Takže s vámi o tom nehovořili?

Nejdříve s námi projednávali, jestli skládku chceme, anebo nechceme. Nakonec nás ovšem obešli zrychleným procesem, kterému říkají celoměstsky významné změny. Ve zrychleném procesu se totiž cítí být velmi silní. Když jsem se ptal na magistrátu, co znamenají celoměstsky významné změny, co do toho spadá a co ne, tak mi nikdo neodpověděl. Sami mluví o tom, že to je ve zvláštním režimu pořizování. Nakonec koukáte jak blázen, co všechno se tam dostane a kolik developerů nemusí projít mnohaletým procesem tvorby územního plánu. Najednou se z nějakého důvodu dostanou do seznamu celoměstsky významných změn a všechno jde mnohem rychleji. Vše se projednává v létě o dovolených a o Vánocích, aby nebyla šance se na to připravit a nějak to ovlivnit. Kromě toho územní plán Středočeského kraje, který je nadřazený územnímu plánu hlavního města Prahy, s rozšiřováním skládky vůbec nepočítá. V tomto plánu skládku nepotřebujeme. Také nechápu, že ani v plánu odpadového ho spodářství města Prahy není o rozšiřování skládky ani slovo. Ptám se, jak je to možné?

HN: Dozvěděl jste se, proč vlastně Praha potřebuje skládku v Ďáblicích rozšiřovat?

Původně nebyla skládka plánována tak veliká. A od pražského magistrátu jsem se nikdy nedozvěděl, proč je rozšíření skládky tak důležité.

HN: Magistrát tvrdí, že skládku Praha potřebuje. Navíc říká, že přestěhovat ji někam mimo Prahu je nemožné, protože by ji žádná obec ve svém katastru nechtěla. A kdyby skládka byla za Prahou, tak se prý zvýší ceny za svoz odpadu.

Přesně na to jsem reagoval na magistrátu slovy: Když vám přinesu seznam pěti obcí, které souhlasí nebo mají zájem na svém katastru zřídit skládku, vy ustoupíte od záměru rozšiřovat skládku v Ďáblicích. V tu ránu utekli a bylo na stole tisíc ale. Minimálně z důvodu finančního příjmu je značný zájem v obcích o provozování skládek. Jiná věc ovšem je, že tyto obce se nachází mimo území Prahy. Příjem ze skládky by tak byl přímo v pravomoci obce, na jejímž katastru se nachází. To v Praze pochopitelně nechtějí, protože je jednodušší rozkazovat ovcím, které bydlí v nějakých Ďáblicích.

HN: Proč podle vás magistrát o rozšíření skládky usiluje?

Praha chce na skládce vydělávat, a to je jediný důvod, proč se skládka má rozšiřovat. Do jaké míry je správné vydělávat na navážení odpadu, který pochází nejen z Prahy, ale z celé republiky, je otázka. Osobně mi to přijde, jako kdyby Praha byla banánová republika. Musím ale dodat, že to nechtějí všichni pražští politici. Už v minulém období byla významná část politiků proti skládce a i nadále je. Dokonce i provozovatel sám se zajistil jinak a poptávku skládkování je schopen zajistit jinak než skrze rozšiřování stávající skládky. A.S.A. si už dávno zajistila lokalitu, kam se může odpad vozit. Je to v obci Uhy, koupili pískovnu, kterou vytěží a pak tu díru zasypou odpadky, a ještě z toho udělají elektrárnu a vydělají potřetí.

HN: Kolik mají Ďáblice peněz z toho, že na svém území mají skládku?

Zhruba dvanáct milionů korun ročně. Mohli bychom mít víc, ale protože zlobíme, tak víc nedostaneme. Březiněves, na jejímž území skládka zatím není vůbec, má zhruba čtyři miliony korun. Navíc starosta Březiněvsi Jiří Haramul, který skládku podporuje, prohlašuje, že když my tu skládku nechceme, ať se všech peněz zřekneme. Jakmile skládka přeteče na území Březiněvsi, tak hlavní slovo bude mít kolega, a už bude všechno v pohodě.

HN: Kvůli rozšíření skládky se bude muset zničit velký kus ochranného pásu zeleně, který je kolem skládky...

To je takzvaný biokoridor. V případě rozšíření skládky se tento biokoridor bude muset přesunout. Dnes tam jsou stromy, ale úředníci vám stejně řeknou, že tam nic není. Pakliže skládka má pokračovat, tak se ty stávající stromy pokácí a vysadí se o půl kilometru dál.

HN: Prý tam zanikne i turistická stezka.

To je stezka, která vede mezi poli už stovky let. Tak co by, přesune se o kus dál a povede kolem skládky. To jsou pro naše občany zásadní věci. Je pravda, že z pohledu pragmatických argumentů tohle není těžký kalibr. Biokoridory se neustále přesouvají podle potřeb developerů. Územní plán je z tohoto pohledu jedna velká legrace. Obyčejný člověk nemá šanci postavit nic, vše je v režii developerů.

ZDROJ: Praha