Na Šumavě se usmiřovalo v režii Kateřiny Jacques

Po chodníčku mezi šedými seschlými smrky uprostřed šumavské divočiny vyšlapuje nevšední dvojice: exministr životního prostředí Martin Bursík a vedle něj o hlavu menší Jiří Mánek, náměstek ředitele šumavského parku Jana Stráského. Představují dva nesmiřitelné tábory. Bursík stojí na straně aktivistů a vyčítá Šumavě, že kácí kůrovcem napadené stromy. Šumava zase viní Bursíka, že za svého ministrování nechal kůrovce rozmnožit.

Jdou v ústraní, pár kroků před zbylými členy "diskuse v terénu", oba v pohorkách, se svačinami a promoklými límci. Bursík začíná zostra: "Co najdu na Šumavě, až sem přijedu za dvacet let?" Mánek se nedá: "Udělal jste hrozně špatně, že jste ponechal ty malé zóny, kde se nesmí kácet. Teď nám odtud létá kůrovec." Bursík oponuje: "Zase jsme měli spoustu lapačů." A sprška argumentů srší dál.

Včerejší výpravu na Šumavu zorganizovala Bursíkova partnerka, exposlankyně za zelené Kateřina Jacques. Tři týdny poté, co skončily drsné potyčky při blokádách kácení u Ptačího potoka.

V dešti a větru tak šlapou desetikilometrovou túru zástupci parku, Plzeňského kraje, aktivisté, vědci, poslanci bavorského zemského sněmu i šéf Bavorského lesa. Zahraniční zástupci mají reprezentovat pohled německé strany Šumavy, která si s kůrovcem poradila.

Jacques tu vystupuje jako živelná moderátorka. Rozdává svačiny a vřelé úsměvy, v diskusích uděluje slovo, občas opraví překladatele z němčiny, když má pocit, že tlumočí špatně. "Pojďte, sblížíme se tady s náměstkem Mánkem a zakopeme válečnou sekeru," vtipkuje rozšafně Jacques směrem k vedení parku, jehož skutečný šéf nedorazil. "To se nám to vydařilo. Je to tady zajímavé, ne?" usmívá se.

Ve skutečnosti ale debaty o tom, co se má změnit, aby škody po kůrovci byly co nejmenší, k žádnému zásadnímu vyústění nevedou. Správa parku opakuje, že za problém může Bursík, který nevytěžil dřevo po orkánu Kyrill, aktivisté zase vyčítají Stráskému, že vykácel šest tisíc stromů.

Plamenné debatě přihlížejí Němci s odstupem a klidem lidí, kteří našli na kůrovce lék. Velkou část Bavorského lesa lýkožroutovi nechali, vykáceli jen kruh kolem, aby se nešířil. Teď s nadšením ukazují, že mezi popadanými kůrovcovými stromy už roste zdravý les. "Stojíme uprostřed Evropy vedle sebe. Měli bychom postupovat stejně, protože příroda na obou stranách je stejná," upozorňuje šéf bavorské Šumavy Franz Leibel.

fotogalerii z expedice najdete na zpravy.ihned.cz

AUTOR: Zuzana Keményová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz