SVSE: Poplatky za obnovitelné zdroje snižují konkurenceschopnost

Vinou zvyšujících se poplatků za obnovitelné zdroje, které musejí platit velké podniky v ceně odebírané elektřiny, se stává český průmysl na globálním trhu méně konkurenceschopný. Podobné je to s dalšími zeměmi EU, které se zavázaly ke snižování emisí, což ale neplatí pro firmy asijské, ale ani například turecké. Velmi citelné dopady na český průmysl potvrdila anketa mezi 57 členskými podniky Sdružení velkých spotřebitelů energie (SVSE), jejichž celková spotřeba elektřiny činí 10,5 TWh, tedy 19 procent republikové spotřeby.

SVSE navrhuje dočasný stop stav na budoucí náklady politiky klimatických změn. Měl by trvat do doby, než se k závazkům EU připojí rozhodující průmyslové státy světa. Ke zvážení dává, aby podporu obnovitelných zdrojů hradil stát z rozpočtu, a dále úlevy pro nejohroženější části průmyslu. "Závazek EU je pionýrský. Nemá cílový efekt a omezuje konkurenceschopnost celé EU," řekl za SVSE Roman Blažíček, generální ředitel Lasselsbergeru, největšího výrobce keramických obkladů v ČR.

Celková produkce skleníkových plynů ve světě se podle SVSE zvyšuje hlavně proto, že roste hospodářství Asie. "Byl jsem se podívat na výrobu v Číně a ti jsou tam, kde jsme byli před 50 lety. Vypouštění skleníkových plynů je tam neuvěřitelné," uvedl Blažíček. Podle něj Evropa zahrnuje jen 13 procent světového podílu vypouštěného oxidu uhličitého.

Lasselsberger loni platil poplatek na obnovitelné zdroje 166 Kč/MWh, letos 370 Kč, příští rok to má být 522 Kč/MWh. Letos uhradí 40 milionů a příští rok 60 milionů Kč, což je podle firmy dramatická suma. "Raději bychom investovali do výrobních linek než do obnovitelných zdrojů s vědomím, že náš příspěvek okamžitě vyletí jiným komínem než u nás a dvakrát tolik, a že oteplování světa je pak o to větší," dodal.

Méně konkurenceschopné jsou podle SVSE české podniky také vůči některým zemím EU, jejichž stát příplatek částečně nebo plně kompenzuje. "Ve Francii, Velké Británii, Slovinsku a Finsku jsou většinové příspěvky státu," uvedlo SVSE. U německého modelu, který se SVSE snaží prosadit do schvalování nového zákona o obnovitelných zdrojích, je příspěvek podniků významný, ale limitovaný. Do určité spotřeby se platí plný, ale nad něj už symbolická částka. Úlevy se vztahují na třetinu německého průmyslu. Příplatky jsou vztažené k ročnímu odběru a k přidané hodnotě. SVSE se problém snaží řešit hlavně s ministerstvem průmyslu.

"V ČR a SR je model naprosto nekompromisní hlavně vůči průmyslu, kde ty meziroční nárůsty jsou dramatické a příspěvky velmi významné," uvedlo SVSE. V ČR je přitom podle Eurostatu čtvrtá nejdražší elektřina pro průmyslové odběratele v EU, za Kyprem, Itálií a Slovenskem.

Vinou poplatku cítí Lasselsberger na exportních trzích stále citelněji tlak konkurence, například Turecka. Je jednou z mála zemí evropského prostoru, kde roste výroba keramických obkladů, což může být také tím, že nemusí platit příplatky za obnovitelné zdroje, uvedl Blažíček. Meziročně vzrostla produkce obkladů v Turecku o 20 procent, z toho export činil víc než třetinu a zvýšil se meziročně o 25 procent.

Podle ankety SVSE působil mezi lety 2011 a 2010 poplatek na dvě procenta českých firem likvidačně. Například papírenská firma musela odstavit část výroby a propustit 500 lidí, snížit platy a zastavit investice. Asi 58 procent podniků vystavených globální konkurenci muselo přijmout mimořádná opatření. Nejvíce postiženými odvětvími jsou hutnictví, strojírenství, chemický průmysl a papírenství. Obnovitelné zdroje také podle SVSE výrazně snižují daně z příjmu firem; letos představuje výpadek asi 2,5 miliardy korun. Každých 100 korun vynaložených na tuto podporu tak způsobuje státu ztrátu 13,21 Kč, uvedlo SVSE. Podniky se, podobně jako v EU, sice proti příplatku bouří, ale proti nim stojí další zájmové skupiny jako výrobci a provozovatelé fotovoltaických elektráren.

Václav Prokš