Orlík slaví padesátiny

O 91,5 metrů vysokou gravitační přehradu se 450 metrů širokou korunou se tady opírá 716,5 milionů krychlových metrů vody v délce 70 km v případě Vltavy, v případě jejích přítoků je to 22 km řeky Otavy a sedm kilometrů řeky Lužnice, vždy od soutoku.

Výška hráze je 81,5 metru nade dnem. Hrází zadržované vodní dílo zatopilo oblast 2732,7 hektarů půdy. Hladina nádrže se rozlévá do 26 km2. Celková délka břehů je 300 km a kvůli stavbě přehrady byl přenesen i celý kostel.

O velikosti tohoto mastodonta mezi našimi přehradními nádržemi svědčí i to, že zadržuje zhruba tři čtvrtiny veškeré vody v přehradách, které spravuje Povodí Vltavy, státní podnik. Jak řekl na tiskové konferenci k oslavě padesátých narozenin generální ředitel Povodí Vltavy RNDr. Petr Kubala: "Objem zadržované vody ve všech nádržích v České republice je přibližně jedna miliarda metrů krychlových. Z toho na Orlík připadá zhruba 700 milionů kubíků. Proto si lze udělat představu o tom, jak obrovské a stěžejní dílo Orlík představuje. Jeho úloha je nezanedbatelná i pro řízení průtoku nejen řeky Vltavy, ale i Labe, které můžeme ovlivnit až v Drážďanech."

Začalo to roku 1954

Přehrada Orlík se po druhé světové válce začala projektovat jako vodní nádrž, která by zadržovala a regulovala tok Vltavy, přičemž nemalý význam měla mít i pro energetiku. Byly zde použity čtyři Kaplanovy turbíny, přestože byly určeny pro mnohem menší spády. Na Orlíku je to sedmdesát a půl metru - a tím je Orlík vlastně ojedinělý ve světě. Jedno desetilopatkové kolo Kaplanovy turbíny v době uvedení do provozu bylo naprostou světovou raritou a bylo oceněno zlatou medailí na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. V současnosti jsou tato soustrojí vybavena moderními osmilopatkovými koly s vyšší účinností.

Naši inženýři se snažili, a tak už v roce 1954 naši otcové nebo spíše dědové začali se stavbou přehrady Orlík. Tedy, abychom byli přesní, toho roku začaly přípravné práce. Zahájení stavby vlastní přehrady začalo až v roce 1957. Hlavní stavitel přehrady Orlík Alois Kraus prolezl před počátkem betonáže základ celé hráze doslova po kolenou, aby vyloučil jakékoli budoucí nebezpečí. Přehrada je postavena z 33 segmentů, které vypadají podobně, jako když upečete perník, nakrojíte z něj dlouhý pás a ten pak dále rozkrájíte na 33 dílů. Každý z těchto dílů byl budován zvlášť - mj. kvůli tepelné roztažnosti. Dilatační spáry jsou pak vyplněny gumovými těsněními. Přesto, jak říká náš průvodce po i v přehradě, Pavel Melichar, vedoucí hrázný vodního díla Orlík: "Co se týče průsaků, jsme ve světě stále na jednom z prvních míst. Tak dokonalé dílo se podařilo našim technikům navrhnout a stavařům realizovat."

V roce 1960 začalo napouštění přehrady a pod hladinou Vltavy zmizela stavení, statky i obydlí, které se ale objevily v roce 2003, kdy po předchozích povodních v důsledku obrovského sucha klesla hladina v nádrži tak nízko, že se ukázaly zbytky staveb i jezy, vybudované našimi pradědy.

V roce 1961 byla uvedena do provozu první Kaplanova turbína a od této doby se datuje historie tohoto vskutku velmi zajímavého veledíla. Spuštění poslední ze čtyř turbín pak proběhlo hned rok nato. Celkový výkon elektrárny je dnes 4 x 91 MW (364 MW). Elektrická energie z generátorů o napětí 15 kV je transformována u paty hráze v šesti jednofázových jednotkách na velmi vysoké napětí 220 kV.

Všechny související práce na přehradě Orlík byly dokončeny až v roce 1964.

Neuvěřitelný um našich otců

Mohutnost díla vynikne až tehdy, pokud vstoupíte do hráze, jak jsme měli možnost i my. Sem můžete v rámci prohlídek vstoupit i vy a kochat se neskutečným umem našich předků. V hale u paty přehrady cítíte chvění, způsobené otáčením se hřídelů pohánějících 650 tun vážící generátory od Kaplanových turbín, umístěných dole hluboko v přehradě. Každou protéká 600 m3 vody za sekundu. "Voda má takovou sílu, že roztočí každou turbínu do dvou minut a za další tři minuty je možné připojit elektrárnu k elektrorozvodné síti," sděluje nám průvodce a dodává: "Tak rychle nedokáže najet žádná jiná elektrárna."

U paty přehrady slyšíte zlověstné vrčení transformátorů transformujících napětí až na 220 kV. Pod nimi je pak vidět výpust s obrovskými víry, kudy odtéká voda od turbín. Uvnitř přehrady pocítíte chlad, v servisních chodbách obdivujete ručičky manometrů, měřících tlak v kontrolních vrtech v přehradě, a přitom obdivujete krápníky, které se za padesát let mnohde urodily.

Elegance, účelnost a kvalita

Celá přehrada je úžasným komplexem, na vrchu zakončeným třemi mohutnými bezpečnostními přelivy, ty doplňují dvě výpusti, spodní s hltností 370 m3/s. Přehrada je vybavena plavebním zařízením (výtahem) pro lodi do 33 metrů délky a hmotnosti 3,5 tuny. Ještě nedávno se uvažovalo o zprovoznění plavebního zařízení i pro větší lodě s délkou do 45 metrů, ale projekt, který měl být financován z fondů Evropské unie, byl prozatím odložen.

Velkou zatěžkávací zkouškou pro přehradu byly povodně v roce 2002, kdy se dokonce jednu chvíli voda valila nekontrolovatelně přes korunu hráze. I přesto dokázala přehrada pozdržet vodní vlnu, která se poté tak ošklivě podepsala na všech městech, jimiž Vltava a Labe protékají. K tomu RNDr. Petr Kubala dodává: "Svou roli sehrál Orlík v roce 2002 především tím, že dokázal pozdržet povodňovou vlnu o sedmnáct hodin, a tím nejen Praze, ale i ostatním městům na Vltavě poskytl čas potřebný na provedení protipovodňových opatření." Ve spádové oblasti nad přehradou spadlo během dešťů před povodněmi v roce 2002 neuvěřitelných 2,5 miliardy metrů krychlových vody. Následné horké léto s minimem srážek zase odkrylo břehy až do nebývalých hloubek, a tak bylo možné - jak jsme už psali - udělat si představu o krajině, jak vypadala před započetím stavby.

Orlík je stále mladý

A tak padesátiletý mladík - Orlík - plní i dnes bezchybně své funkce, kvůli kterým byl projektován: vodohospodářskou, spočívající v minimalizaci odtoku a akumulaci vody; ochrannou, spočívající ve zpomalení povodňové vlny; energetickou, spočívající ve výrobě ekologicky čisté energie; rekreační, spočívající ve sportovním vyžití, koupání, rybolovu; zásobovací, spočívající v dodávkách vody obcím i průmyslovým podnikům a dopravní, kdy po hladině plují nejen rekreační plavidla, ale třeba i záchranné čluny.

Na začátku jsme uvedli, že Orlík zadržuje zhruba 700 m3 vody. Pokud vás zajímá, kdo je druhou největší přehradou, pak je to Lipno I s 306 miliony kubíků zadržované vody, následované Slapy s 270 miliony m3. Další, Hněvkovice, jsou ale jen malým trpaslíkem - ve srovnání s těmito třemi obry. Pojmou totiž "pouze" 21 milionů m3 vody a Kamýk na místě pátém pak jen 12,8 milionu m3 vody.

• Dole se nachází Kaplanova turbína, nahoře je generátor. V zádech vám běhá mráz, protože cítíte dunění 600 kubíků za sekundu, ženoucích osmilopatková kola turbín...
• Orlík má tři regulovatelné přelivy.
• Tlaky v hrázi u paty přehrady jsou neustále kontrolovány. Vlhkost je tu vysoká, teplota nízká.
• Třiatřicet monobloků betonu je k sobě napasováno s přesností na milimetry a dilatační spáry mezi nimi jsou vyplněny pryžovým těsněním.
• Malé lodě do 33 metrů délky a s hmotností do 3,5 tuny přepraví výtah vpravo. O rozšíření možnosti zvednutí lodí až do 45 metrů délky se uvažuje. Vše je připraveno, čeká se na peníze z fondů EU.
• Hala s generátory, které jsou poháněny hřídelemi spojenými s Kaplanovými turbínami. Každý má výkon 91 MW.
• Posledním článek řetězce výroby elektrické energie je transformace na velmi vysoké napětí 220 kV. Dole jsou výpusti vody od jednotlivých turbín.
• Spodní výpusti se nacházejí pod skluzy od horních bezpečnostních přelivů.