Průzkum: Většina Čechů považuje práci myslivců za velmi prospěšnou
Praha/Hradec Králové - Myslivci přispívají k přežití vzácných druhů rostlin a živočichů, k boji proti zvířecím přenosným chorobám a ochraňují přírodu a životní prostředí. To si myslí podle říjnového průzkumu veřejného mínění sociologických agentur Focus a Commservis.com většina Čechů. Zároveň hodnotí činnost myslivců jako velmi prospěšnou.
"Osmdesát pět procent Čechů považuje činnost myslivců za velmi prospěšnou. Sedmdesát sedm procent je pak považuje za ochránce přírody. Myslivci a myslivecká sdružení jsou vnímána velmi pozitivně a lidé oceňují jejich přínos přírodě," komentuje výsledky aktuálního průzkumu ředitel Tomáš Zdechovský z agentury Commservis.com a dodává, že myslivost má u nás dlouhou tradici.
Průzkumu se zúčastnilo 1007 respondentů ve všech krajích České republiky. Výsledky ukazují, že myslivci jsou mezi lidmi vnímáni jako ochránci přírody, kteří se o ni starají a také zabraňují šíření přenosným chorobám, jako je například vzteklina. "Lidé nepovažují myslivce pouze za lovce zvěře, ale spíše za jejich ochránce. Právě myslivci se v zimě starají o krmivo pro zvířata, kontrolují je a udržují v lese rovnováhu," upozorňuje sociolog David Surý z agentury Focus.
Průzkum ukázal postoj české veřejnosti k myslivcům
Na otázku, zda myslivci přispívají pozitivně k boji proti zvířecím přenosným chorobám, odpovědělo 77% respondentů kladně a 15 % záporně. Šedesát devět procent si myslí, že myslivci přispívají k přežití vzácných živočišných druhů a rostlin v přírodě, 24 % odpovědělo, že myslivci k této péči nepřispívají. Za ochránce přírody je považuje 77 % respondentů, 20 % uvedlo, že nikoliv.
Z průzkumu dále vyplynulo, že 62% považuje myslivce za ty, kteří přispívají k osvětové činnosti v oblasti ochrany životního prostředí. Celkem 85 % odpovědělo, že celkově vnímají dobrovolnou péči myslivců o zvířata a o les jako velmi prospěšnou.
Zajímavost
Myslivcem je historicky označován lovec "myslivý", tedy ten, kdo při lovu přemýšlí. K rozšíření tohoto pojmenování u nás došlo koncem 15. století.
Eva Fruhwirtová