Geoinženýrství by mohlo zastavit oteplování Země, říkají experti

Oteplování Země by v budoucnu mohlo zastavit natírání střech na bílo, používání stínidel proti slunečnímu svitu nebo vypouštění aerosolu vysoko do stratosféry. Uvádí to zpráva expertů z Británie, USA a Itálie, která bude dnes předmětem diskuse na 17. konferenci OSN o změnách klimatu v jihoafrickém Durbanu. Není však jasné, jaké vedlejší dopady by mohly tyto metody mít.

Mezi opatření zabraňující oteplování by mohlo patřit i rozhánění mraků mořskou vodou či například pěstování světlobarevných rostlin.

Možnost lidského zásahu do ochlazování planety, kterou posuzovali pracovníci britské Královské společnosti, amerického Fondu na obranu životního prostředí a Akademie věd pro rozvojový svět v italském Terstu pracuje zejména s principem odrážení části slunečního záření zpět do vesmíru, než se vůbec dostane na povrch země. Dopady tohoto postupu by měly bezprostřední a zásadní efekt. Jak ale konstatuje agentura Reuters, nikdo neví, jaké by byly vedlejší účinky.

Během několika let by se mohly globální teploty vrátit k úrovni, které dosahovaly před 250 lety, tedy před průmyslovou revolucí. Mohlo by to však zároveň znamenat neočekávané změny počasí a déšť. Regulace slunečního záření může být podle expertů velmi užitečná, ale i destruktivní, konstatuje zpráva.

Výzkum trval rok a účastnili se ho odborníci z 22 zemí. Reagoval na dvě desetiletí trvající debaty o způsobu omezení vypouštění skleníkových plynů, které vznikají v důsledky spalování fosilních paliv a je jim přičítána odpovědnost za klimatické změny.

Podle britského oceánografa Johna Shepherda, jednoho ze spoluautorů zprávy, není geoinženýrství alternativou ke snaze o zastavení klimatických změn. "Nebylo to myšleno jako ospravedlnění pro nekontrolované vypouštění emisí CO2," uvedl Shepherd pro agenturu Reuters.

Mezivládní panel ke klimatickým změnám předpokládá, že teploty se v roce 2100 zvednou o 6,4 stupně Celsia, což zvýší hladinu moří v návaznosti na tání ledovců a zásadně změní klimatické podmínky na planetě.
Ochlazování například pomocí vypouštění oxidu siřičitého do atmosféry by imitovalo chladící efekt sopečného výbuchu, což by znamenalo snížení globální teploty asi o půl stupně a efekt by přetrval asi rok až dva, jak tomu je při skutečné explozi.

Jak upozorňují experti, nasazení různých chladících metod by však mohlo být pouze dočasným řešením a je spojeno s nebezpečím rychlých důsledků, pokud by najednou byly ukončeny.

Zásadní otázky jsou ale spojeny nejen s dopady na klima, ale i s politickým rozhodováním. Kdo a kdy by rozhodl, jaké kroky mají být podniknuty, kde by se nacházel globální termostat a co by se dělo v případě, že by některá země jednala bez souhlasu mezinárodního společenství? Tyto otázky podporují debaty o manipulování s klimatem, které bylo dlouho okrajovým tématem.

Podle Johna Shepherda by měla zpráva sloužit jako podnět k debatě. Britský vědec současně upozornil, že žádná vláda či mezinárodní organizace si vypracování takového výzkumu nevyžádala . "Věřím, že v práci se bude pokračovat ve formálnějším rámci, protože jednou nejspíš bude muset někdo učinit nějaké rozhodnutí," dodal vědec.