50 let výměnné palety EUR

V roce 1961 přijala Mezinárodní železniční unie (UIC, Union Internationale des Chemins de Fer) rozhodnutí, které trvale změnilo svět logistiky. Evropské železnice se dohodly na zavedení normované výměnné palety, která měla snížit spotřebu času na nakládku železničních vozů. Zrodila se tak paleta EUR (někdy - ne zcela přesně - nazývaná europaletou).

Standardní dřevěná paleta se v příštích letech rychle prosazovala v celé Evropě. Dnešní stav těchto palet činí zhruba 500 mil. kusů. Na rozměry palety EUR 800 × 1200 mm se zaměřuje většina evropských logistických systémů - od automatizovaných výškových skladů až k ložné ploše nákladních aut. Na konstrukci palet o nosnosti 1500 kg se od jejich zavedení změnilo velmi málo.

Od počátku byla předmětem diskuzí i kvalita palet ve výměnném poolu. Především technicky náročná manipulační zařízení, ale i obory, kde se palety dostávají do styku se zákazníky (například v maloobchodu), kladou vysoké požadavky na jejich kvalitu. Poškozené nebo silně znečištěné palety nejsou přijatelné.

Německá dráha přenesla v polovině 70. let svá práva označovat dřevěné prosté a ohradové mřížové palety EUR k zajišťování jejich kvality na německé Společenství kvality palet a v roce 1994 na evropský zastřešující svaz EPAL (European Pallet Association). Normy pro konstrukci a opravy palet dodnes připravuje UIC.

První váhavé kroky ve směru modernizace udělala paleta EUR v Německu v roce 2010. Ve spolupráci s normalizačním konsorciem GS1 Germany šlo o pilotní pokus vybavit palety transponderem RFID. Technicky se to zdá být možné bez problémů, ale náklady by činily zhruba 50 eurocentů na paletu. Je to nezanedbatelná hodnota, když pořízení nové resp. zánovní palety nyní stojí 10 až 15 eur.