Díky úpisu akcií raketově rosteme

Společnost BGS Energy Plus podnikající v oblasti obnovitelných zdrojů energií se před lety dostala do problémů. Měla sice dobrý podnikatelský plán, ale scházel jí kapitál. Investice do nových bioplynových stanic, které chtěla postavit, vycházela na desítky milionů korun a žádná z českých bank jí nechtěla poskytnout úvěr, který by zafinancoval celý projekt.

Nakonec pomohla náhoda. "Můj bratr Zdeněk se tehdy znal s lidmi ze společnosti Cyrrus a ti nám řekli, že v Polsku existuje na burze trh New Connect, určený pro malé firmy, kde bychom peníze mohli získat prodejem akcií. Tak jsme to zkusili," říká předseda představenstva společnosti Aleš Radil. Dnes je tak BGS Energy Plus jednou ze tří malých českých firem, které působí na polské burze.

HN: Proč jste se vlastně rozhodli vstoupit na burzu a proč jste si vybrali zrovna Polsko?

To je jednoduché. Měli jsme rozjednáno několik projektů, chyběly nám ale peníze, protože finance které jsme měli do začátku, jsme již utratili za naši první bioplynovou stanici. Žádná z bank nám nechtěla poskytnout úvěr, který by pokryl 100 procent celé investice, jež se pohybovala v řádu desítek milionů korun. Banky chtěly, abychom měli alespoň z části vlastní kapitál. Nejdříve jsme uvažovali o půjčce od soukromého investora, ale to bylo komplikované, protože tak velkou částku nám nikdo půjčit nechtěl. Můj bratr Zdeněk se již tehdy znal s lidmi ze společnosti Cyrrus a ti nám řekli, že v Polsku existuje na burze trh New Connect, určený pro malé firmy, kde bychom peníze mohli získat prodejem akcií. Přes společnost CMS ProAlfa jsme si pak zjistili, že o naše akcie by mohl být v Polsku zájem, a tak jsme to zkusili.

HN: Proč jste nejdříve nejednali s pražskou burzou?

V Čechách jsme na burzu vstoupit nemohli, protože naše emise na to byla příliš malá. Tím by se v Praze vůbec nezabývali.

HN: Jak dlouho vlastně celý proces uvádění akcií na trh trval?

Dlouho, určitě přes rok. Z burzy po nás pořád chtěli různé právní a účetní audity. My jsme tu tehdy vlastnili pár hektarů půdy a jednu bioplynovou stanici a naše právní smlouvy byly takové všelijaké. Když se právníkům v Polsku nezdála jedna věta, tak jsme museli jít za místními zemědělci a snažit se ji přeformulovat. Ti samozřejmě začali okamžitě přemýšlet o tom, co na ně vymýšlíme. Nebylo to jednoduché.

HN: Kolik vás celý proces vstupu na burzu vlastně stál a kolik jste získali prodejem akcií?

Náklady byly kolem 3-3,5 milionu korun. Na varšavské burze jsme nakonec prodali čtvrtinu firmy a získali tak zhruba 40 milionů korun.

HN: Vaše akcie okamžitě po vstupu na burzu vylétly vzhůru, nemrzelo vás, že jste je neprodali dráž?

My jsme s tím v podstatě nemohli nic moc dělat. Lidé ze společností, které úpis akcií zařizovaly, nám říkali, že taková je cena, za kterou budou investoři ochotni naše akcie nakupovat, tak jsme s tím souhlasili. Pak jsme samozřejmě koukali, že to vylétlo prudce nahoru, ale to už se nedalo nic dělat (směje se).

HN: Co jste od vstupu na burzu očekávali a jak se vaše představy naplnily?

My jsme si vlastně ani příliš neuvědomovali, co všechno to bude obnášet. Je to samozřejmě spousta starostí navíc, vzhledem k tomu, že jsme teď na burze, tak jsme každé čtvrtletí auditovaní. Každý měsíc musíme navíc dávat na burzu zprávu, jsme zkrátka více pod dohledem.

Naše očekávání se ale každopádně naplnila, kdybychom na burzu nešli, tak jsme potřebné peníze nesehnali a nepostavili bychom další bioplynové stanice. Z relativně skromných začátků se naše skupina raketově rozrostla, v loňském roce jsme měli již zhruba čtvrtinový podíl na trhu výstavby bioplynových stanic. Takovýchto výsledků by se nám bez vstupu na veřejný trh nikdy nepodařilo dosáhnout.

AUTOR: Petr Kain
AUTOR-WEB: ihned.cz