Zavede se letos mýtné i na silnice II. a III. třídy?

A opět tento krok vyvolal odmítavou reakci Asociace krajů (AK) ČR. Ta poukazuje na skutečnost, že nezavede-li se mýtné i na silnicích II. a III. třídy, vyšší mýtné způsobí, že kamiony budou k objíždění zpoplatněných komunikací používat silnice nižších tříd ještě častěji než dosud.

Předseda AK ČR, jihomoravský hejtman JUDr. Michal Hašek proto ve druhé polovině loňského listopadu zaslal premiéru RNDr. Petru Nečasovi dopis, v němž znovu apeluje na to, aby vláda >>nečinně nepřihlížela devastaci silnic nižších tříd kamionovou dopravou, kterou po zcela nevyhovujících cestách vedou přepravci ve snaze ušetřit náklady na platbu dálničního mýta<<. >>Tento zvýšený provoz také následně omezuje život a zhoršuje životní podmínky lidí, kteří mají tu smůlu a v blízkosti jedné z těchto "tras" žijí,<< píše se dále v dopise.

Asociace krajů ČR má podle svého předsedy za to, že řešením této nepřijatelné situace by v zásadě byly dva kroky:

Prvním by se mělo rozšířit mýto rovněž na silnice II. a III. třídy, k čemuž by se mělo okamžitě vypsat transparentní otevřené výběrové řízení.

Druhým, neméně důležitým krokem, by bylo zavedení důsledných kontrol měření a vážení kamionů. >>Kamiony,<< jak připomněl Michal Hašek, >>dnes jezdí přetížené a ničí silnice, které nebyly na tak enormní zátěž kamionovou dopravou projektovány a stavěny.<<

ARGUMENTY MINISTERSTVA

Připomeňme však, že Ministerstvo dopravy ČR dlouhodobě tvrdí, že obavy z toho, že po zavedení elektronického mýtného přestanou kamiony jezdit po dálnicích, jsou přehnané a nepochybně souvisejí s předvolební rétorikou opozičních a neparlamentních stran. >>Zkušenosti z Rakouska i Německa jasně ukazují, že kamiony dál jezdí po zpoplatněných úsecích a že jenom malé procento nákladních vozidel se snaží tyto úseky objíždět. Je to totiž logické, vynaložený čas i vyšší spotřeba pohonných hmot na mnohem delší a časově náročnější trase vedlejšími cestami jen stěží může kompenzovat náklady spojené se zaplacením mýta.<<

Ministerský web (www.mdcr.cz) k tomu uvádí, že lze využít následující opatření:

obchvaty měst zůstanou nezpoplatněné tak jako dnes;

sazbu mýtného lze snížit na minimum tam, kde existuje paralelní trasa;

v krajním případě lze zpoplatnit i objízdnou trasu;

nic obcím nebrání, aby umístily na paralelní objízdné trase značku zákaz vjezdu vozidlům nad 12 t.

DOPRAVNÍ FEDERACE O OMYLECH OHLEDNĚ ROZŠÍŘENÍ MÝTNÉHO

Dopravní federace (DF) sdružující ekologické organizace s cílem prosadit moderní koncepci dopravy a vytvořit prostor pro zdravý a bezpečný život občanů v závěru loňského roku připomněla slib ministra dopravy Mgr. Pavla Dobeše letos vyhlásit výběrové řízení na dodavatele mýtného systému pro všechny silnice I. a část silnic II. třídy. V té souvislosti zveřejnila informační list Omyly a fakta o rozšíření mýtného na silnicích nižsích tříd, přičemž se odvolala i na dopis hejtmana Haška premiéru Nečasovi.

Podle Dopravní federace v této věci existuje následujících pět nejčastějších omylů.

Zpoplatnění silnic nižších tříd bude ztrátové, protože na nich musí být kilometrický poplatek úměrně nižší nákladům na jejich výstavbu, údržbu a obnovu. DF však oponuje tím, že logika platby podle jízdního komfortu by sice skutečně mohla vést k výrazně nižšímu zpoplatnění těchto silnic. Avšak zohlednění dopadů na zdraví obyvatel a životní prostředí směřuje k opačným závěrům. Navíc sazby mýtného musí být nastaveny v takovém vzájemném poměru, aby se objíždění dálnic a rychlostních komunikací po silnicích nižších tříd přestalo vyplácet.

Zpoplatnění silnic nižších tříd bude ztrátové, neboť je využívá méně vozidel. DF namítá, že na straně výnosů však přibudou poplatky i těch dopravců, kteří se nyní mýtnému vyhýbají a jezdí po nezpoplatněných silnicích nižších tříd. Navíc se ušetří na opravách objízdných komunikací i na kompenzaci škod na zdraví a majetku obyvatel žijících podél současných objízdných tras.

Rozšíření výběru mýta na většinu silniční sítě povede ke zdražení spotřebního zboží. DF uvádí příklad Švýcarska, které vybírá mýtné v celé silniční síti, a to v kilometrické sazbě několikanásobně převyšující sazbu v ČR. Čistý výnos z mýtného ve Švýcarsku v roce 2008 dosáhl 1,441 mld. švýcarských franků (zhruba 23 mld. Kč), avšak ceny spotřebního zboží v důsledku výběru mýta tam vzrostly jen o 0,11 %.

Zpoplatněné komunikace objíždí jen naprostá menšina nákladních vozidel, nejde tedy o skutečný problém. DF však tvrdí, že průměrné procento objíždějících vozidel nevypovídá nic o zatížení nejvíce používaných neplacených úseků. Na vysoce zatížené dálnici se úbytek několika stovek nákladních aut za den výrazně neprojeví. Jenže v obcích postižených objížděním představuje srovnatelný nárůst výrazné problémy.

Stát a kraje by měly požadovat zavedení mýtného na silnicích nižších tříd až poté, kdy je uvedou do řádného stavu. Stav mnoha silnic nižších tříd je skutečně neuspokojivý, potvrzuje DF. Jenže velký podíl na tom má právě nákladní doprava. Těžká nákladní vozidla nad 12 tun nejvyšší povolené hmotnosti se na dopravním opotřebení komunikací podílejí ze tří čtvrtin. Způsobují tedy větší škody, než by odpovídalo součtu jejich celkového daňového zatížení a odvedeného mýtného. DF zdůrazňuje, že je tudíž na místě, aby provozovatelé nejtěžších vozidel přispívali ve větší míře. Dosud je totiž dotují řidiči osobních automobilů, které silnice opotřebovávají jen minimálně. Suma, již tito řidiči odvedou do státního rozpočtu prostřednictvím spotřební daně a DPH z motorových paliv, na dálničních známkách a na silniční dani, je zatím ve srovnání s kamiony neúměrně vyšší.