Patří smrk do české krajiny?
Z hlediska ekologie a historie smrku se nedá říci, že by smrk nepatřil do
krajiny ČR. Jednak se u nás vyskytoval už za doby ledové a dodnes se na našem
území vyskytuje v podobě klimaxových a azonálních smrčin. Z ekologického
hlediska se u nás smrčiny přirozeně vyskytují v nadmořské výšce od 900 m. n. m.
Jsou známa jako klimaxové čili původní přirozené smrčiny, které jsou stálé a
neměnné už po staletí, tisíciletí.....(např.: Klimaxová smrčina na hřebenech
Šumavy, kde se vyskytuje v nadmořské výšce při 1200 m. n. m.), tvoří jej původní
šumavský ekotyp smrku s přídavkem pionýrské dřeviny jeřábu.. Azonální smrčiny se
vyskytují například též na Šumavě, kde jsou uzpůsobeny prostředí, například
rašelinné smrčiny jsou zakrnělé a rostou přímo v rašeliništích. Zakrnělost zde
způsobuje nedostatek živin a kyslíku v půdě + samozřejmě kyselost, čili nízké pH
v půdě.
Z hlediska ekologie a historie smrku se nedá říci, že by smrk nepatřil do krajiny ČR. Jednak se u nás vyskytoval už za doby ledové a dodnes se na našem území vyskytuje v podobě klimaxových a azonálních smrčin. Z ekologického hlediska se u nás smrčiny přirozeně vyskytují v nadmořské výšce od 900 m. n. m. Jsou známa jako klimaxové čili původní přirozené smrčiny, které jsou stálé a neměnné už po staletí, tisíciletí.....(např.: Klimaxová smrčina na hřebenech Šumavy, kde se vyskytuje v nadmořské výšce při 1200 m. n. m.), tvoří jej původní šumavský ekotyp smrku s přídavkem pionýrské dřeviny jeřábu.. Azonální smrčiny se vyskytují například též na Šumavě, kde jsou uzpůsobeny prostředí, například rašelinné smrčiny jsou zakrnělé a rostou přímo v rašeliništích. Zakrnělost zde způsobuje nedostatek živin a kyslíku v půdě + samozřejmě kyselost, čili nízké pH v půdě.
Nyní ale k nepůvodním smrkovým monokulturám, které se v hojné míře vyskytují v ČR. Tyto smrkové nepůvodní lesy se vyznačují svou stejnověkostí a narozdíl od svých příbuzných horských smrčin jsou díky nepůvodnímu stanovišti (vzhledem k nadmořské výšce) náchylné na choroby, lýkožrouta smrkového a samozřejmě na abiotické faktory (např. vítr), sami jsme se mohli přesvědčit o odolnosti našich lesů při orkánu KIRRIL, který položil na zem dvouletou výtěžnost lesa, čili téměř 10 milionů kubíků dřeva. Bohužel v takhle špatném stavu je dnes 70 % lesů ze svého zastoupení v ČR.
ZDROJ: www.envic.cz
Sdílet článek na sociálních sítích
