Kal jako vedlejší produkt

Dotaz:
Zajímalo by mě, zda je možné a za jakých podmínek, zařadit kaly z čistíren odpadních vod mezi vedlejší produkty nebo výrobky podle §3 odst. 5 a 6 zákona o odpadech a vyjmout je tak z režimu odpadů.

Odpověď:

Odpověď na Váš dotaz vychází z dále uvedených ustanovení § 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech").

Základním ustanovením je samotná definice pojmu odpad (§ 3 odst. 1), rozvedená ustanoveními odst. 2, 3 a 4. Je zřejmé, že pokud jakákoliv movitá věc naplňuje požadavky definice pojmu odpad a není vyloučena z působnosti zákona o odpadech (§ 2), je odpadem.

Zákonem č. 154/2010 Sb. byly, mimo jiné, do § 3 zákona o odpadech doplněny odst. 5 a 6, kterými se upřesňuje definice pojmu odpad vymezením podmínek, při jejichž splnění nevzniká při činnostech jmenovaných v odst. 4 odpad, ale vedlejší výrobek a podmínek, při jejichž splnění odpad přestává být odpadem.

Pro první případ (ustanovení § 3 odst. 5 zákona o odpadech) zákon o odpadech stanoví, že pokud věc vzniká při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, ale jiného produktu, splní požadavky § 3 odst.5, případně odst. 7 a 8 jsou-li stanoveny, již nemusí být automaticky zařazována jako odpad až do prokázání opaku v řízení podle § 3 odst. 3 a § 78 odst. 2 písm. h) zákona o odpadech, ale může být vedlejším produktem, na který se další ustanovení zákona o odpadech nevztahují.

Požadavky § 3 odst. 5, které musí movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, dále splnit, aby se nestala odpadem, ale byla vedlejším produktem, jsou, že:

a) vzniká jako nedílná součást výroby,

b) její další využití je zajištěno,

c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a

d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy^11a)a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

Podobně jsou v ustanovení § 3 odst. 6 stanoveny podmínky, bez jejichž splnění nemůže movitá věc přestat být odpadem a stát se např. výrobkem uváděným na trh. První z těchto podmínek je stanovena již v návětí odst. 6) , t.j požadavek, aby odpad byl nejdříve upraven , tj. aby byl předmětem některého ze způsobů využití odpadu (tedy i některým ze způsobů úpravy). Upravený odpad dále musí splňit tyto podmínky:

a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,

b) pro věc existuje trh nebo poptávka,

c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky a

d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy^11a)a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

Výše uvedené požadavky platí obecně pro všechny movité věci a jim odpovídající odpady. Vedle toho je však v § 3 odst. 7 stanoveno, že pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů a výrobků z odpadů musí být splněna kritéria pro využití odpovídajících odpadů, pokud jsou stanovena. To znamená, že pokud existuje závazný právní předpis, který stanoví kritéria pro odpady využívané určitým - konkrétním způsobem, musí být tato kriteria splněna i v případě stejného způsobu použití vedlejšího produktu nebo výrobku z tohoto odpadu..

A dále podle § 3 odst. 8 může Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanovit vyhláškou kritéria upřesňující, kdy movitá věc může být považována za vedlejší produkt a nikoli odpad a kdy odpad přestává být odpadem.

Podmínky § 3 odst. 5 a 6 zákona o odpadech jsou obecně platné. Kriteria odst. 7 a 8, pokud jsou stanovena, jsou vždy určena pro konkrétní druh nebo druhy odpadů a pro stejný konkrétní způsob použití jim odpovídajících nebo z nich vyrobených výrobků, materiálů, surovin apod. Tato upřesňující kritéria jsou aplikována až tehdy, pokud movitá věc splňuje, nebo alespoň teoreticky v určitých případech může splnit základní podmínky stanovené obecně přímo zákonem o odpadech (§ 3 odst. 5 a 6).

Z výše uvedeného pro Vámi dotazovaný konkrétní případ - kaly z čistíren odpadních vod - vyplývá. že:

1) Nejdříve je nutné posoudit, zda kal splňuje, nebo alespoň teoreticky může splnit všechny podmínky zákona o odpadech

a) Pro druhotnou surovinu (§ 3 odst. 5)

b) Pro výrobek z odpadu (§ 3 odst. 6)

2) Pokud jsou požadavky bodu 1 splněny, nebo je možné je splnit, posoudit zda splňuje, v souladu s § 3 odst. 7 zákona o odpadech, kriteria stanovená pro využívání biologicky rozložitelných odpadů, stanovená vyhláškou č. 341/2008 Sb.

Ad 1a) Čistírenský kal nesplňuje hned první požadavek § 3 odst. 5 písm. a) zákona o odpadech - tj. nevzniká jako nedílná součást výroby jiného produktu. Není tedy třeba zjišťovat plnění dalších podmínek. Čistírenský kal nemůže být druhotnou surovinou, protože vzniká jako odpad při čištění odpadních vod.

Ad 1b) Čistírenský kal by však mohl splnit všechny požadavky § 3 odst. 6 písm. a) až d) a přestat být odpadem, ale pouze po jeho zpracování některým ze způsobů využití biologicky rozložitelných odpadů. Takto zpracovaný kal musí být využíván jen ke konkrétním účelům, ke kterým se kal běžně používá a jeho původce musí mít zajištěn jeho odbyt (trh, poptávka). Požadavky § 3 odst. 6 písm. c) a d) jsou splněny pouze tehdy, pokud jsou kaly zpracovány a využity tak, že splňují požadavky vyhlášky č. 341/2008 S., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

Ad 2) Čistírenské kaly jsou v příloze č. 1 citované vyhlášky zařazeny na seznamu biologicky rozložitelných odpadů, pro které jsou požadavky na úpravu, využití a kvalitu odpadů vstupujících i vystupujících z technologie využití (úpravy) a jejich zařazování pro účely jednotlivých konkrétních způsobů jejich materiálového využití (tedy i pro účely uvedení na trh), touto vyhláškou stanoveny. Je tedy nutné, aby odpadní čistírenské kaly, mají-li přestat být odpadem, splňovaly, v souladu s § 3 odst. 7 zákona o odpadech, vedle požadavků zákona i požadavky této vyhlášky.

Mgr. Věra Dubanská CSc., Zdroj: Verlag Dashöfer