Nástroje ekonomické

Nástroje ekonomické (užívá se též pojem nástroje nepřímého řízení) využívají hmotné zainteresovanosti subjektu znehodnocujícího životní prostředí a snaží se ho přimět k požadované akci ovlivňováním jeho ekonomické pozice. Podle způsobu ovlivňování subjektu lze ekonomické nástroje rozdělit na nástroje finanční (viz) a nástroje tržně orientované (viz).

Jestliže porovnáme ekonomické nástroje s nástroji direktivními, které pouze stimulují subjekty ke snižování negativního dopadu na životní prostředí, mají ekonomické nástroje plnit ještě dvě další funkce:

- vytvářet tlak na zavádění a rozvoj technologií, popřípadě výrobků, jež budou šetrnější vůči životnímu prostředí než technologie a výrobky stávající,

- vytvářet zdroje finančních prostředků na ochranu životního prostředí.

Zkušenosti z praxe ukazují, že za posledních 15 let plnily ekonomické nástroje nejlépe posledně jmenovanou funkci. Ve stimulačních funkcích úspěšné nebyly. I když z ekonomického hlediska jsou považovány za vhodnější než nástroje direktivní, je nutné si uvědomit, že funkci direktivních nástrojů nikdy nemohou v praxi nahradit a že je lze považovat za výhodnější pouze v některých případech. Např. tam, kde je kladen důraz na zavádění preventivních opatření nebo v oblastech, kde přímá regulace není proveditelná jako tomu je u rozptýlených zdrojů znečištění.