Výkladový slovník environmentálních výrazů
Aminokyselina
rganická sloučenina (karboxylová kyselina) obsahující uhlík, vodík, kyslík a dusík (též někdy síru). Existuje 20 základních aminokyselin, které v četných kombinacích tvoří základ bílkovin a peptidů. Z aminokyselin se tvoří i další látky důležité pro činnost organismu (např. thyroxin, katecholaminy, pigment, melanin, histamin aj.). Dělí se na aminokys. neesenciální (postradatelné), které si lidský organismus umí sám vyrobit, např. z cukrů nebo jednodušších látek, a na aminokys. esenciální (nepostradatelné), u nichž je odkázán na jejich přívod z potravy, zejm. z živočišných bílkovin.