Lesnicko-dřevařská a Agrární komora zaútočily na Národní park Křivoklátsko a ochranu přírody

Agrární komora České republiky a Lesnicko-dřevařská komora napadly rozhodnutí týkající se vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a chráněných krajinných oblastí Krušné hory a Soutok. V dopise prezidentovi Petru Pavlovi zpochybňují potřebu důsledné ochrany přírody a obávají se omezování svého hospodaření. Ekologické organizace upozorňují, že dopis odhaluje skutečné důvody odporu k vyhlášení národního parku a chráněných území: zástupci těžařů dřeva a velkého agrobyznysu se snaží lobbingem politiků, strašením a ovlivňováním místních lidí vyhlášení národního parku a chráněných území zabránit. A to i s využitím naprosto nepravdivých či zavádějících argumentů, které jsou součástí dopisu prezidentovi. Příkladem může být kromě dopisu i nedávná kampaň Lesnicko-dřevařské komory proti ochraně přírody ve Ždánickém lese, kterou aktivně podporovaly a financovaly Lesy ČR a kterou označili experti a vědci za dezinformační. Hnutí DUHA zveřejnilo výzvu ,,Divočina nabeton"[1], kterou lidé nyní podepisují a vyjadřují tak podporu vyhlášení NP Křivoklátsko i dalších chráněných území a efektivnější ochranu těch stávajících. Iniciativu předají prezidentovi, poslancům i senátorům a vládě České republiky. Již v minulosti vyjádřily podporu národním parkům desetitisíce lidí, kteří politikům dlouhodobě ukazují, že jim na ochraně naší přírody záleží [2]. Nedávno spuštěná výzva Greenpeace "Zachraňme přírodu" [3], kterou dosud podpořilo téměř 30 tisíc lidí, pak usiluje o zavedení přísné ochrany přírody na 10 % rozlohy Česka, a to především prostřednictvím vyhlášení velké CHKO Krušné hory. Organizace analyzovaly tvrzení obsažená v dopise Agrární komory a Lesnicko-dřevařské komory a zjistily, že řada z nich je nepravdivá či účelově zkreslená, například:  ,,Naše příroda, půda i naše lesy jsou chráněny jedněmi z nejpřísnějších zákonů a nařízení v zemích Evropské unie ?.". Ve skutečnosti je přírodě ponecháno jen 0,4 % území ČR. Národní parky, přírodní rezervace a památky zaujímají rozlohu pouhých 3 % státu, ani v nich nejsou často pravidla přísné ochrany dodržována. Chráněné krajinné oblasti hospodaření omezují jen minimálně. V Evropsky významných lokalitách (Natura 2000) se hospodaření také neomezuje dostatečně, například nedávná analýza Agentury ochrany přírody a krajiny ukázala, že pokud by se v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří hospodařilo podle stávajících lesních hospodářských plánů, všechny nejstarší a nejcennější porosty, kvůli nimž byla tato chráněná oblast zřízena, by byly vykáceny. ,,Přesto sledujeme neustálou a v poslední době rychle se zvyšující snahu zavádět další, ještě přísnější omezení hospodaření na zemědělské a lesní půdě. ?Všechna tato významná omezení hospodaření mají navíc přijít v relativně krátkém časovém intervalu bez jakékoli odborné dopadové studie a to, aniž by takový režim vyžadovala Evropská unie". Ve skutečnosti evropská Strategie ochrany biologické rozmanitosti do roku 2030, ke které se zavázala i ČR, požaduje pro zastavení úbytku druhů rozšířit chráněná území na 30 % rozlohy EU a 10 % (tedy třetinu z nich) zařadit do režimu přísné ochrany. K plnění tohoto závazku má ČR zatím daleko. Bez vyhlášení NP Křivoklátsko, CHKO Krušné hory, Soutok a dalších chráněných území a efektivnější ochrany v současných chráněných územích nebude Česko schopné svůj závazek splnit. Lesnicko-dřevařská a Agrární komora lživě vyhrožují že ochranou přírody ,,ohrožujeme schopnost České republiky zajistit vlastní produkci z vlastních zdrojů, což jen prohloubí negativní dopady, ale i naši závislost na dovozech". Ve skutečnosti přitom z ČR vyvážíme 45 % surového dřeva do zahraničí, místo abychom jej sami zpracovali na dřevěné výrobky s přidanou hodnotou. Důvody, proč je Česko závislé na dovozu zemědělských plodin, které se zde dají lokálně vypěstovat, jsou pak především ekonomické a nesouvisí s opatřeními na ochranu biodiverzity. A naopak, právě pokračování poklesu biologické rozmanitosti (včetně opylovačů) je faktor, který produkci lokálních potravin reálně ohrožuje.  Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí DUHA, říká: "Dopis Lesnicko-dřevařské a Agrární komory ukazuje, že skutečnými důvody kontroverzí o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a přísné ochrany dalších oblastí jsou zájmy lesnicko-dřevařského byznysu. Spustili jsme kampaň s výzvou "Divočina nabeton", která má politikům ukázat, že ochrana divoké přírody nejen pomáhá s krizí biodiverzity a klimatu, ale má přitom i velkou podporu veřejnosti." Jan Freidinger, vedoucí kampaně Greenpeace "Zachraňme přírodu", říká:"Agrárníci i lesníci si jednou provždy musí uvědomit, že příroda jim nepatří a začít se podle toho chovat. Celý svět se v roce 2022 zavázal chranit 30 % přírody z toho třetinu v tom nejpřísnějším režimu, protože bez zdravé, pestré a odolné přírody nemáme šanci zvládnout klimatickou krizi a zajistit důstojný život na naší planetě. Politici - včetně prezidenta Petra Pavla - musí sliby přeměnit v činy a rázně odmítnout pokusy lobbistů vyměnit naší přírodu za snadnější zisky průmyslových zemědělců, které reprezentuje Agrární komora, a několika dřevařských firem, které reprezentuje Lesnicko - dřevařská komora, jejímž aktivním členem jsou dokonce i Lesy ČR. Je absurdní a nepochopitelné, že státní podnik torpéduje závazky a sliby vlastního státu a opakovaně jde proti ministrům současné vlády." Vlastimil Karlík, odborník na ochranu přírody, Arnika, říká: "Agrární a Lesnicko-dřevařská komora svým dopisem jasně ukázaly, že upřednostňují okamžité zisky před trvale udržitelným hospodařením. Dopady devastujících přístupů k zemědělským a lesnickým ekosystémům - ztráta biologické rozmanitosti, degradace půdy a nízká odolnost vůči klimatické změně v konečném důsledku pociťujeme (a platíme) my všichni." Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické, říká: "Odpor Lesnicko-dřevařské komory je nejlepším důkazem, že nová chráněná území v Česku potřebujeme. Obávají se, že jejich průmyslový přístup ke krajině nová chráněná území omezí - a to je skutečně účelem ochrany přírody. Naopak širší možnosti využívání se otevřou pro šetrné hospodaření a pro místní obyvatele. Zřejmé je, že tato cesta je skutečným veřejným zájmem." Poznámky:  [1] Kampaň a výzva Hnutí DUHA  "Divočina nabeton" [2] Výzvu Zachraňme národní parky organizovanou Hnutím DUHA podepsalo v roce 2017 téměř 55 tisíc lidí. Dalších více než 62 tisíc lidí  podpořilo petici ,,Za dobrý zákon o Národním parku Šumava". [3] Výzva Greenpeace "Zachraňme přírodu"