zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V KRNAP začal platit zákaz vstupu do některý lokalit

02.12.2017
Ekologická dovolená, cestování
Chráněná území
V KRNAP začal platit zákaz vstupu do některý lokalit

Na území Krkonošského národního parku (KRNAP) od dneška platí zákaz vstupu k přezimovacím obůrkám jelení zvěře. Opatření bude platit do 30. dubna a omezí průchod po některých turistických stezkách. Zákaz vstupu se týká v Krkonoších například žluté turistické stezky z Horních Lysečin směrem na Malou Úpu do lokality Cestník nebo zelené nad Michlovým Mlýnem podél Dřevařského potoka. Správa KRNAP upozornění zveřejnila na svých webových stránkách.

Správa parku odůvodnila opatření u 17 obůrek ochranou jelení zvěře. "Zákaz vstupu do blízkosti obůrek vydáváme pravidelně. Zajištění klidu (jelení zvěře) je nutné i proto, aby se na relativně malém oploceném prostoru neplašila, nezpůsobovala si zranění," uvedl mluvčí národního parku Radek Drahný. Z obdobných důvodů je podle něho omezen přístup i k některým krmelcům pro srnčí zvěř.

Obůrky začaly vznikat, protože jelen kvůli lidským zásahům na úpatí Krkonoš ztratil přirozené migrační trasy, v létě do hor a v zimě do podhůří. Obory tak zachycují více než 90 procent krkonošské populace jelení zvěře migrujících do nížin, kde je myslivci přikrmují a umožňují jim přežít drsnou zimu. Na české straně Krkonoš v oblasti Správy KRNAP žije odhadem 400 jelenů.

Myslivci národního parku shromažďováním jelenů do zimovišť pomáhají předcházet ničení lesních porostů. Když napadne sníh, zvěř nemá co jíst a může působit škody v lese. "Aby tyto škody nevznikaly, tak je lépe zvěř na zimu koncentrovat v místě, kde má klid, je přikrmována a je pod odborným dohledem," uvedl Drahný. Kompletní seznam a bližší informace o zákazu vstupu jsou na webu národního parku www.krnap.cz

Krkonošský národní park vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Nejpřísněji chráněná první zóna má téměř 7000 hektarů a pohyb v ní je povolen pouze po značených cestách.

Tomáš Kučera

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí