zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kremace zvířat, aneb důstojný odchod člena rodiny

03.06.2018
Ekostyl
Příroda
Kremace zvířat, aneb důstojný odchod člena rodiny

Když pánové Bezděk a Foltýn v roce 2003 zakládali první krematorium zvířat v České republice, nebylo mnoho lidí, kteří by projektu věřili. Dnes v krematoriích zvířat Brno a Praha proběhne několik kremací denně a každý měsíc se tu dohromady chovatelé rozloučí se zhruba 300 zvířaty. Díky této službě můžete předejít nejen problémům se státní správou a špatným pocitům pramenícím z nedůstojného nakládání s Vašim zvířátkem, ale i nepříjemným situacím.

Uložení do země není zdaleka vždy možné

Zatímco část majitelů chalup a velkých zahrad svého mrtvého mazlíčka pohřbí do země, obyvatelé sídlišť či bytových domů tuto možnost nemají. Nehledě na to, že i pohřbení na zahradě nemusí být v souladu se zákonem. Jsou zde poměrně přísné limity, které stanovuje § 2 vyhlášky 82/2014 Sb. o veterinárních a hygienických požadavcích. Konkrétně by měl být hrob minimálně 200 m od vodního zdroje, 100 m od nejbližší stavby a komunikace a 50 m od sousedního pozemku. A také ne každý chce mít pohřbené zvíře pod anglickým trávníkem, mezi bazénem a okrasnými tújemi. V prosinci pak klesnou teploty pod bod mrazu, kdy se pohřbívání do země stává prakticky nemožným. Těch důvodů, proč není možné svého domácího mazlíčka pohřbít doma, je celá řada.

Pejsek jako přísada pro cementárny

Když není možnost uhynulé domácí zvíře pohřbít do země, další eventualitou je pak kafilérie. Pokud zvíře majitel nechá po uspání u veterináře a nepřeje si výslovně převoz do krematoria, skončí jeho tělo zpravidla právě v kafilérii. Mezi lidmi panuje často mýtus o tom, jak to v takovém zařízení chodí. Kafilérie není spalovací podnik v pravém slova smyslu. Mrtvé tělo se naloží na korbu sběrného vozu ke shnilému masu a hospodářským zvířatům, poté se vše vysype na jednu hromadu v kafilérii. Maso se společně rozemele a povaří při relativně nízké teplotě. Nakonec se tato hmota spálí a vedlejším produktem je pak třeba palivo nebo hnojivo pro různé průmyslové podniky. Zbylá kostní moučka se např. přidává jako přísada do cementu. Tento způsob posmrtného rozloučení z celkem pochopitelných důvodů volí čím dál méně majitelů domácích mazlíčků.

Kremaci si může dovolit každý

Chov domácího mazlíčka není žádná levná záležitost. Krmivo, pelíšky, veterinární péče, hlídání - to vše za jeho života vyjde na desetitisíce i statisíce korun. Ve stínu tohoto pak není samotná kremace, která stojí v průměru okolo 5000 korun, nic nedostupného. Je to cena za důstojný odchod člena rodiny, někoho, s kým jste strávili část života a dělal Vám radost. Majitel zvířete nemusí mít pejska uloženého v saténové výstelce se spoustou květin a nakonec popel umístěný v urně s kamínky Swarovski. Může si nechat jeho tělo bez rozloučení jen zpopelnit a pak si samotný popel někde rozptýlit. Možností je mnoho. Krematorium zvířat Brno i Krematorium zvířat Praha mají stejnou kremační pec, jako tradiční krematoria pro lidi, stejné chladící zařízení, vlastní transportní službu, větší a rozmanitější nabídku uren a velmi citlivý přístup personálu. A to nejdůležitější - tato služba je dostupná pro všechny. Dříve do krematoria zvířat jezdili jen movití lidé a nadšenci. Dnes na chodbách potkáte kohokoliv. Stovky kremací měsíčně jsou toho důkazem.

Více informací najdete na: www.zvirecipohrebnictvi.cz

Autor: Mgr. Jan Roztočil, místopředseda Asociace zvířecího pohřebnictví

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí