zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Společný rys: Česko, Rakousko a Bavorsko spolupracují na monitoringu a ochraně rysa

16.06.2018
Příroda
Společný rys: Česko, Rakousko a Bavorsko spolupracují na monitoringu a ochraně rysa

3 sousední státy se spojily, aby odstartovaly širokou diskusi mezi lesníky, lovci, myslivci a ochranáři na téma ochrany a monitoringu rysí populace, která žije na jejich společných hranicích. A 11. června se chystají oslavit první Mezinárodní den rysa.

Mezinárodní spolupráce je klíčem k řešení mnoha problémů ochrany životního prostředí, což dvojnásob platí i pro ochranu velkých šelem. Odborné diskuse o zachování populací rysů krouží především kolem bolestných témat, jakými jsou fragmentace krajiny a pytláctví. Na celou problematiku je však možné se podívat z lepší stránky a snažit se přistoupit k ochraně rysa na základě intenzivní spolupráce s ostatními zájmovými skupinami, zejména s lesníky, myslivci a vlastníky půdy. A takovou spolupráci je navíc zapotřebí postavit na mezinárodní úrovni, protože rys státní hranice ignoruje.

Moderní výzkum ukazuje, že se v regionu Čechy - Bavorsko - Rakousko rysi pohybují volně a během svého života obývají minimálně dvě země. Podle pokynů Evropské komise pro ochranu velkých šelem by měly být takové rysí populace, které jsou - co do počtu jedinců - malé, izolované a sdílené více státy EU, prioritou ochranářských snah. Strategie ochrany druhu a programy péče o něj musí být připravovány ne na úrovni jednotlivých států, ale na úrovni dané populace.

Proto se Česko, Bavorsko a Rakousko rozhodly spojit v úsilí monitorovat stav rysí populace obývající široké okolí Šumavy a následně připravit přeshraniční strategii jejich ochrany v mezinárodním projektu 3LYNX. Účastníci projektu se sešli dnes na speciální konferenci na Šumavě.

"Pro nás je důležité zlepšit vnímání veřejnosti, aby lidé rysa lépe přijímali. Spolupráce na národní úrovni je nedostatečná, proto je mnohem prospěšnější spolupracovat mezinárodně,"řekl zástupce hornorakouské vlády Manfred Haimbuchner.

V oblasti kolem hranic těchto tří států žije v zhruba 60 až 80 dospělých rysů. "V posledních letech je tento stav prakticky neměnný. Snahou projektu je do budoucna rozšířit přirozenou reprodukcí populaci divokých šelem až na 250 zvířat. Pokud totiž chceme zajistit přežití rysa ve střední Evropě, musíme zajistit, aby jeho populace byly stabilnější," doplnil ředitel odboru druhové ochrany a imleplementace mezinárodních závazků Jan Šíma z Ministerstva životního prostředí.

Projekt se snaží ochránit rysa ostrovida na území Šumavy před nástrahami, se kterými se musí potýkat. ,,Tradičně byl rys vnímán jako škůdce. Je to takový přirozený nepřítel myslivce. V minulosti bylo možné ho legálně lovit, je to určitá část myslivecké tradice. Ono ale stačí pár ulovených zvířat ročně a je to ohromný zásah do přírody," připomněla Tereza Mináriková z organizace Alka Wildlife, která spolupracuje na sledování divokých šelem území Česka, Rakouska a Německa.

Rys je nedílnou součástí evropských lesních ekosystémů. "Chtěli bychom veřejnosti tento vzácný živočišný druh ještě více přiblížit, proto se od letoška stane 11. červen Mezinárodním dnem rysa. Za pár dní se tak v mnoha zemích, včetně České republiky, Německa, Rakouska, Slovinska a Itálie bude oslavovat den rysa mnoha událostmi, včetně premiér z filmů o německé a dinárské populaci rysa, přednášek pro veřejnost a výstav," doplnila Simona Poláková z Ministerstva životního prostředí, hlavní manažerka projektu 3LYNX.

Více informací zde.

Poznámka:

Rys ostrovid byl na Šumavě vyhuben v první polovině 19. století, vracet se sem začal až o víc než 100 let později. První zvířata se na Šumavu zatoulala v 70. letech 20. století ze sousedního Bavorska, kam byla uměle vysazena, následně i v Čechách bylo několik zvířat vypuštěno. V současnosti se již populace rozmnožuje naprosto nezávisle na člověku.

Projekt 3LYNX potrvá do roku 2020. Zabývá se i dinárskou (slovinsko-chorvatskou) populací i rysy v jihovýchodních Alpách (italsko-rakouská populace).

Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí