Cílem Zelené dohody pro Evropu je uhlíková neutralita, má i své odpůrce

Vybrané údaje o Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) k dnešní konferenci Green Deal Summit v Praze:

- Zelená dohoda pro Evropu (takzvaný Gren Deal) je souborem řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům, ke kterým patří omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 proti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století dosáhnout klimatické (uhlíkové) neutrality. Dohodu představila několik dní po svém nástupu do funkce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v prosinci 2019. Von der Leyenová boj s klimatickými změnami tehdy označila za svou hlavní prioritu.

- V polovině ledna 2020 - tedy necelé dva měsíce před vypuknutím pandemie koronaviru - podpořili klimatický plán Ursuly von der Leyenové poslanci Evropského parlamentu, a to jasnou většinou. Poměrem hlasů 482 ku 136 (95 europoslanců se zdrželo) tak EP schválil plán obsahující pět desítek kroků, které mají týkat řady oblastí od energetiky přes automobilový průmysl až třeba po zemědělství.

- Konkrétnějších obrysů nabrala Zelená dohoda pro Evropu v červenci 2021, kdy Evropská komise představila dosud největší soubor klimatických návrhů s názvem Fit for 55, který je "páteří" Green Dealu.

- Státy EU vedené českým předsednictvím se například loni v říjnu shodly s europoslanci na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory, a členské státy EU letos koncem března normu definitivně schválily. Proti závazku hlasovalo pouze Polsko a zdržely se Itálie, Rumunsko a Bulharsko. Souhlasu unijních ministrů s dlouho diskutovanými pravidly předcházela dohoda Německa s EK, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.

- EK ještě před zákazem prodeje aut s klasickými spalovacími motory navrhla také zavedení nové emisní normy Euro 7, proti které ale protestovala skupina států, k jejímž lídrům patřila i Česká republika. Ministři Evropské unie zodpovědní za konkurenceschopnost nakonec 25. září schválili novou emisní normu Euro 7. Emisní limity pro osobní i nákladní auta už nejsou tolik přísné, jako v původním návrhu, a rovněž se podařilo dojednat delší časový rámec zavedení normy.

- Státy EU také letos v dubnu definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034. Nová podoba trhu s emisními povolenkami počítá také s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému a zpoplatnění emisí z letecké dopravy.

- EU v této souvislosti vytvořila Sociální fond pro klimatická opatření na pomoc zranitelným občanům a mikropodnikům, kterým má pomoci investovat do oblasti energetické účinnosti, jako je izolace obytných budov, tepelná čerpadla a solární panely. Bude v něm k dispozici 86,7 miliardy eur (přes dva biliony korun).

- Podle plánu komise by se měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU do roku 2030 zvýšit na 40 procent místo dosud plánovaných 32 procent. Státy také mají výrazněji než dosud omezovat spotřebu energií a zaměřovat se na energetickou účinnost. Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.

- Zelená dohoda má i své kritiky. Průmyslové lobby má k plánu komise výhrady jako k příliš tvrdému, někteří ekologové jej na druhou stranu považují za málo ambiciózní. K známým kritikům patří bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman, který řekl, že stále trvající energetická krize je primárně způsobena touto dohodou. Klaus v minulosti řekl, že doufá, že se ČR nenechá poškodit "experimentem Zeleného údělu". Ke kritikům dohody patří i zástupci velkých českých zemědělských podniků.

- Podle kritiků je také dohoda zbytečná bez zapojení největších znečišťovatelů, jako jsou Čína (necelých 30 procent světových emisí), USA (asi 14 procent) a Indie (necelých sedm procent). EU jako celek se na emisích podílí 9,6 procenty.

- Kritika zaznívá i z některých frakcí europarlamentu. "V řadě zemí Evropské unie způsobilo zavedení už stávajících opatření byrokratickou noční můru farmářům a ohrozilo ekonomický život na venkově," stojí například v textu Evropské lidové strany (EPP), pod který se podepsala většina ze 43 členských stran včetně českých lidovců. Prozatím evropští lidovci kritizovali jednotlivé části návrhů a snažili se je upravit, jako v případě boje o auta se spalovacími motory po roce 2035. Dosud neodmítli celý návrh na jeho počátku.

- Organizace Greenpeace uvedla, že pokud má představený plán naplnit cíle Pařížské dohody, podle které má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím, měl by být Green Deal daleko ambicióznější. Do roku 2040 by se podle Greenpeace měly v Evropské unii snížit emise o 65 procent oproti roku 1990 a zároveň uhlíkové neutrality dosáhnout již v roce 2040.

- Zavedení emisních povolenek na pohonné hmoty bude například podle generálního tajemníka sdružení silničních dopravců Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře pro dopravce znamenat zdražení nafty o tři až šest korun na litr v závislosti na tom, jak se budou stanovovat ceny povolenek. To budou muset zaplatit objednatelé dopravy a nakonec spotřebitelé.

- Italský vicepremiér a ministr zahraničí Antonio Tajani v květnu řekl, že rozhodnutí EU, které od roku 2035 prakticky znemožňuje prodej nových aut na naftu a benzin, povede v Itálii k zániku zhruba 70.000 pracovní míst.

- V programovém prohlášení české vlády se píše: "Vláda bude usilovat o zmírňování dopadů klimatických změn a přispívat k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. Green Deal je pro nás příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodaření výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí. Při vyjednávání konkrétních opatření bude vláda na půdě EU zohledňovat možné sociální dopady a specifické podmínky České republiky."