Vyšplhejte s námi na Stolovou horu

Její temeno v nadmořské výšce 460 metrů je totiž ploché jako tabule. Právě proto se hora nazývá Tabulová neboli Stolová a za tajemstvím jejího vzniku musíme daleko do minulosti. Ale na rozdíl od Stolové hory Ztraceného světa, naše Tabulová hora nabízí prehistorická zvířata jen ve formě fosilií. Zato živáčků těch současných a často vzácných tu najdeme nespočet.

Text a foto: Martin Kříž

Stolová hora.

Pokud chceme zjistit, proč je temeno Stolové hory ploché, musíme se vypravit až do třetihor. V té době už vápencový masiv obklopovalo mělké a teplé moře a abrazní činností (příbojem a přílivem) utvářelo obraz dnešní krajiny. Hladina moře dosahovala úrovně Stolové hory, která byla tisíce let mořem tvarována až do dnešní podoby. Bílé jurské vápence se sem dostaly na začátku třetihor při vrásnění Karpat, a právě moře se nejvíce podepsalo na tváři dnešní krajiny. Obnažilo bílé bradlo Pálavy, obrousilo Tabulovou horu a nechalo na úpatí kopců nánosy třetihorních zkamenělin.

Z moře vzniklo jezero, které už nekomunikovalo se světovými oceány, postupně se vysladilo, a poté odteklo do dnešního Černého moře. Pálava už nebyla ostrovem, ale malým pohořím v pravém slova smyslu. Čtvrtohory a s nimi doby ledové přinesly na jižní Moravu i na Pálavu milióny tun prachových částic, z nichž se začaly formovat spraše. Ty pokryly i plochý vrchol Stolové hory a daly vzniknout černozemím, našim nejúrodnějším půdám.

Zřícenina Sirotčího hrádku.

Pokud se po červené turistické značce od Mikulova nebo z Klentnice vyškrábeme až na vrchol, uvidíme planinu, která má za sebou bohatou historii. Pálava vždy lákala k osídlení, byl zde daleký výhled do kraje, kopce působily majestátně až mysticky. Proto se nemůžeme divit, že se tu našly nejen archeologické důkazy o životě v neolitu, ale byly tu nalezeny i keltská oppida, římské tábory, slovanská hradiště a zříceniny středověkých hradů, které dodnes ční nad Pálavskými vinicemi. Na vrcholu Stolové hory dnes najdeme jen pěchotní bunkr, jako součást liniového opevnění budovaného před druhou světovou válkou a moderní vysílač některého z mobilních operátorů. Když ale sklopíme zrak a budeme prohledávat krtince, v černé hlíně najdeme nespočet středověkých a především starověkých střepů. Vždyť právě tady stávalo vyvýšené slovanské hradiště obehnané palisádami. Výzkum ale nezjistil žádnou kamennou stavbu, takže šlo spíše o menší vesničku.

Celý článek z časopisu Naše příroda najdete zde: