Hodnocení rizik ekologické újmy

Zákon o ekologické újmě

Problematika ekologické újmy je řešena zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Za ekologickou újmu se považuje měřitelně nepříznivá změna se závažnými nepříznivými účinky na vybrané přírodní zdroje (půdu, povrchové nebo podzemní vody, vybrané chráněné druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a přírodní stanoviště).

Ekologickou újmu mohou způsobit provozovatelé činností uvedených v příloze č. 1 zákona. Povinností těchto provozovatelů je znát veškerá rizika ekologické újmy, která by mohla nastat v důsledku provozování jejich činnosti. Za tímto účelem proto musí zpracovat tzv. základní, případně i podrobné hodnocení rizik ekologické újmy. Na základě výsledků hodnocení rizik musí potenciální ekologické újmě předcházet, případně její negativní účinky kompenzovat formou finančního zajištění.

Zákon o ekologické újmě je implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/35/ES. Zákon vychází z následujících principů:

• princip prevence,
• princip "znečišťovatel platí",
• princip naturální restituce,
• princip objektivní odpovědnosti.

Prováděcím předpisem zákona o ekologické újmě je Vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě a Nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění, které vstupuje v platnost od 1. 1. 2012.

Povinnost mít zpracované hodnocení rizik a případně také finanční zajištění nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2013.

Povinnosti pro provozovatele vybraných činností

• Zpracování tzv. základního, případně i podrobného hodnocení rizika ekologické újmy pro každé místo provozní činnosti
• Zpracování návrhu preventivních či nápravných opatření
• Provedení nápravných opatření v případě vzniku ekologické újmy
• Přijímání preventivních opatření v případě hrozby vzniku ekologické újmy
• Zabezpečení finančního zajištění k náhradě škod vzniklých potenciální ekologickou újmou (s výjimkami uvedenými dále)
• Informování příslušného orgánu státní správy o hrozbě či vzniku ekologické újmy

Základní a podrobné hodnocení rizika

Hodnocení rizika vzniku ekologické újmy provádí provozovatel pro každé jednotlivé místo, kde je prováděna některá z provozních činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu. Hodnocení je prováděno ve dvou stupních:

• Základní hodnocení rizik - indikativní zhodnocení zranitelnosti životního prostředí. V případě, že celkový počet bodů dosažených v základním hodnocení rizika je vyšší než 50, provádí příslušný provozovatel druhý stupeň hodnocení rizik.
• Podrobné hodnocení rizik - rozpracování detailních scénářů vzniku ekologické újmy a jejích důsledků. Výsledkem je finanční vyčíslení nákladů souvisejících s nápravnými a preventivními opatřeními souvisejícími se vznikem ekologické újmy.

Základní hodnocení rizik se může v případě větších firem týkat desítek až stovek jednotlivých míst a činností v rámci jedné společnosti.

Finanční zajištění

Povinnost finančního zajištění se vztahuje na ty provozovatele, kteří na základě podrobného hodnocení rizik dospěli k závěru, že svojí provozní činností mohou způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady vyšší než 20 mil. Kč.

Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti rizika ekologické újmy.

Výjimky (EMAS, ČSN EN ISO 14000)

Provozovatel registrovaný v Programu EMAS nebo provozovatel, který má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný podle souboru norem ČSN ISO 14000 nebo provozovatel, který prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování či získání certifikace, provádí pouze základní hodnocení rizika. Současně se na něj nevztahuje povinnost mít finanční zajištění.

Finanční zajištění není povinen zabezpečit také provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky.

Koho se týká povinnost zpracování hodnocení rizik ?

• Provozování zařízení, kteří spadají pod zákon o integrované prevenci provozování zařízení k nakládání s odpady podléhající souhlasu podle zákona o odpadech
• Vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních vod podléhající schválení podle zákona o vodách
• Čerpání podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních podléhající povolení podle zákona o vodách, včetně čerpání za účelem získání tepelné energie
• Odběr povrchových a podzemních vod povolený podle zákona o vodách,
• Vzdouvání či akumulace povrchových nebo podzemních vod podléhající povolení podle vodního zákona
• Zacházení se závadnými látkami podle zákona o vodách,
• Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky, přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky podle zákona o ochraně veřejného zdraví
• Přeprava nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků
• Přeshraniční přeprava odpadů podle zákona o odpadech
• Provozování stacionárních zdrojů znečištění ovzduší podléhající povolení podle zákona o ovzduší
• Nakládání s GMO a genetickými produkty
• Nakládání s těžebním odpadem podle zákona o nakládání s těžebním odpadem

Zdroj: www.tuv-sud.cz