Prudký rozmach ekologického farmaření se loni v Česku téměř zastavil

Několikaletý rozmach ekofarem v Česku v loňském roce výrazně zpomalil. Ke konci roku jich bylo 3394, což bylo pouze o 14 více než o rok dříve. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. V předchozích letech přitom ekofarem ročně přibývalo až o desítky procent. Ještě v roce 2011 činil meziroční nárůst více než deset procent.

Výměra půdy, na které ekologičtí zemědělci v loňském roce hospodařili, se meziročně rozšířila o 5731 hektarů na 488 658 hektarů, což představovalo 11,46 procenta veškeré zemědělské půdy v zemi. Podíl biozemědělství na půdě je v Česku jeden z nejvyšších v Evropě. Počet výrobců biopotravin se v roce 2012 meziročně snížil o 192 na 646. "Úbytek byl způsoben omezením činnosti společnosti Billa, která ukončila v průběhu roku 2012 dopékání biopečiva ze zmrazených polotovarů ve svých provozovnách," uvedlo ministerstvo.

Výrazné snížení počtu nových ekofarem souvisí podle MZe s tím, že kvůli vyčerpání peněz byly zastaveny dotace pro nové ekologicky hospodařící zemědělce a ty se vyplácí jen stávajícím farmářům. Již dříve ministerstvo uvedlo, že dotace pro začínající ekofarmáře nebudou ani letos. Lze prý proto očekávat, že nárůst počtu ekofarem už nebude takový, jaký byl dosud. Státní podpora byla hlavním důvodem, proč farmáři na ekologické zemědělství přecházeli. Pro loňský rok biofarmáři zažádali o podporu více než 1,2 miliardy korun.

Plocha orné půdy obhospodařované podle pravidel ekologického zemědělství se loni proti předloňsku zmenšila o 1,4 procenta na 58 500 hektarů. Naopak o 2,3 procenta se rozšířila výměra trvalých travních porostů. Ty mají dlouhodobě na ekozemědělství největší podíl a představují více než 80 procent do něj spadajících ploch.

O 3,3 procenta na 6672 hektarů se rozrostly biosady, přibylo také 35 hektarů vinic, jejichž celková výměra dosáhla rovných 1000 hektarů. Biochmelnice zvýšily svoji plochu o jeden hektar na 11 hektarů.

Podle akčního plánu, který v prosinci 2010 schválila vláda, má vzrůst podíl ekologického zemědělství do roku 2015 na 15 procent. Podíl biopotravin na celkovém trhu s potravinami by měl z necelého jednoho procenta stoupnout na trojnásobek. Materiál si také klade za cíl obrácení poměru mezi dováženými a domácími biopotravinami ve prospěch tuzemských.

Ekofarmáři nesmějí používat chemické prostředky ani jako hnojiva, ani jako ochranu rostlin před škůdci, chorobami či plevelem. Musí zachovávat přísnější standardy pro péči o chovaná zvířata než konvenční zemědělci. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory jejich konvenčně hospodařícím kolegům.

Ekofarmy v Česku

3394

farem fungovalo na konci roku 2012 podle pravidel ekologického hospodaření. Podle údajů ministerstva zemědělství jich tak za celý rok přibylo jen 14.