zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Dravec Mattoni

18.08.2013
Pitná voda
Dravec Mattoni

Německý podnikatel s italskými kořeny Heinrich Mattoni měl obrovský cit pro reklamu. Díky jeho talentu se voda z Karlových Varů stala českou národní minerálkou.

Příběh minerální vody Mattoni trvá již 140 let a jistě má před sebou ještě dlouhou budoucnost. Voda ze západočeských zřídel uspěla i v cizině, především se však stala českou národní minerálkou. Ve velkém se pije v tuzemských restauracích, v domácnostech, u čerpacích stanic, v kancelářích i na politických schůzích. Slovo "mattonka" mnozí Češi bezděčně používají jako synonymum pro jakoukoli balenou minerální vodu.

Té pravé dal název podnikatel Heinrich Mattoni. Byl to talentovaný obchodník a kosmopolitní muž, v Čechách žijící Němec s vlašskými kořeny. Historické anály zaznamenaly rodinu Mattoniů v okolí severoitalského jezera Como již ve 14. století. Jejím osudem byl převážně obchod.

Koncem 17. století přibyl do Karlových Varů obchodník s citrusy Ottavio Mattoni. Za ženu si vzal dceru zámožného měšťana. Jejich potomci se pak v západních Čechách živili většinou jako cínaři a obchodníci. Ne všem se vždy dařilo, zvláště když cínové nádobí bylo vytlačeno porcelánem, ale Heinrichův otec Karl byl opět velice úspěšný, a dokonce se stal obecním radou.

Heinrich, který se narodil v roce 1830, tak vyrůstal v privilegovaných poměrech. Dostalo se mu dobrého vzdělání a mohl rozvinout svůj jazykový talent. Několik let pracoval jako účetní a obchodní cestující vídeňských a dalších podniků. Po 12 letech učení a vandrování se už jako vyzrálý člověk vrátil do rodného města. V něm si v roce 1856 pronajal, nejprve společně se svým budoucím švagrem Fritzem Knollem, od městského spolku expedici minerální vody. Z obou partnerů byl od počátku mnohem aktivnější Mattoni. Zužitkoval své zkušenosti z cest po celé Evropě, vybudoval široce rozvětvený obchodní systém a dosáhl nebývalého zvýšení odbytu.

Z hlíny do skla

Mattoni patřil k prvním podnikatelům, kteří pochopili význam reklamy, spolupráce s odbornou veřejností a s novináři. Nejslavnější lékaři mu psali rozbory karlovarských minerálních vod a tisk zveřejňoval četné pochvalné články o jejich všestranných blahodárných účincích.

Prodej výrazně rostl a Mattoni bohatl. Zcela se osamostatnil, a ještě získal kapitál pro rozšíření svých podnikatelských aktivit. V roce 1867 si pronajal také distribuci vody z Ottova pramene v nedalekých lázních Kyselka, jež tehdy patřily hraběti Johannu z Neubergu. I tento obchod se pro podnikatele stal velkým úspěchem. Mimo jiné z obce Kyselka pochází dnešní "mattonka".

Minerální voda se původně stáčela do hliněných nádob. V roce 1868 však Mattoni začal používat skleněné láhve. Jeho bohatství dál narůstalo, a proto dokázal využít příležitosti, která se naskytla v roce 1873. Tehdy si od hraběte Hermanna Černína z Chudenic koupil celé panství. Stal se tedy vlastníkem Kyselky a všech minerálních pramenů v okolí. Počínaje rokem 1873 začal Mattoni tamní minerální vodu, do té doby známou především pod názvem König Otto Quelle, nabízet pod novým označením Mattoni's Giesshübler. Na lahvích byly papírové etikety, které nesly i červenou orlici, Mattoniho symbol.

Minerální voda ze západních Čech se prodávala po celé Evropě, a dokonce i v zámoří. Obec Kyselka doznala výrazných proměn, vznikla v ní moderní stáčírna s obslužnými provozy, přibyly lázeňské budovy a promenáda. Mattoniho firma měla filiálky ve Vídni i v Budapešti.

Orel přechází na modrou krev

Císařskému dvoru nabídl vodu zdarma. Odměnou mu v roce 1870 byl titul "c. k. dvorní dodavatel", kterého okamžitě využil k propagaci. Zařekl se, že musí získat také šlechtický titul. Svého cíle dosáhl v roce 1890, a mohl se začít psát "von Mattoni". Příslušníci historické šlechty ho ovšem stejně dlouho považovali za pouhého "agenta s teplou vodou". Což bylo poněkud nespravedlivé, protože Mattoni obchodoval i s dalšími produkty: nabízel rašelinovou sůl, železitý léčivý extrakt a zřídelní mýdlo.

Jeho firma expandovala. V roce 1876 Mattoni zakoupil v Budapešti prameny hořké minerální vody, později koupil v hlavním městě Uher také luxusní Alžbětiny solné lázně.

Ačkoli měl přezdívku "dravec", dobře chápal, že podnik potřebuje výkonné, relativně spokojené a věrné pracovníky. V roce 1884 zřídil pro své zaměstnance systém nemocenské pokladny, což byl v tehdejší době spíše nezvyklý sociální krok. Vydělané peníze jinak investoval především do nemovitostí a do akcí spojených s rozvojem Kyselky. Šlo například o elektrárnu, kterou zřídil v roce 1894, či o místní železniční trať.

V té době byl Mattoni již považován za předního evropského odborníka v oboru minerálních vod a souvisejících produktů. Vydával dokonce vlastní oborový věstník nazvaný Correspondenz Mattoni, jenž přinášel aktuality týkající se lázeňství a minerálních pramenů.

Když řinčí zbraně, lázně zavírají

Heinrich Mattoni zemřel v roce 1910 v téměř 80 letech. Na tehdejší dobu se tedy dožil nezvykle vysokého věku. Společnost Heinrich Mattoni AG zaměstnávala v době jeho skonu přes 500 zaměstnanců. Pohřeb byl velkolepý. Takový Karlovy Vary nezažily nikdy předtím ani nikdy poté.

Zakladatel Mattoni měl pět dcer a dva syny. Vedení firmy se ujali Leo Edler von Mattoni a jeho bratr Heinrich Edler von Mattoni. Zdědili nesmírně úspěšný a silně exportující podnik, jejich štěstí však už nemělo mít dlouhého trvání. Hrůzy první světové války měly pochopitelně drtivý dopad i na lázně a obchod s minerální vodou. Poválečnou Evropu pak rozdělily celní bariéry, což zkomplikovalo export. Poslední hřebíček do rakve rodinného podnikání přinesla hospodářská krize a s ní spojená chudoba. Domácí poptávka prudce klesla. Potomci zakladatele postupně přišli o většinu akcií, majetkové podíly šly z ruky do ruky. Zbylé symbolické akcie rodina odprodala před koncem druhé světové války.

Po konfiskaci majetku sudetských Němců se z někdejší Mattoniho firmy stal závod karlovarského národního podniku Západočeská zřídla. Voda se ovšem nadále vyvážela pod názvem Mattoni; koncem 60. let se na etikety vrátil i červený orel, který z nich po znárodnění na čas zmizel.

Po roce 1989 vznikla akciová společnost Karlovarské minerální vody (KMV). Tu počátkem 90. let privatizoval Antonio Pasquale, Ital, jehož rod shodou okolností pochází ze stejné oblasti jako předci Heinricha Mattoniho.

Úspěšnou Mattoniho kyselku doplnily Karlovarské minerální vody o pramenitou vodu Aquila, stáčenou taktéž v závodě Kyselka, a Magnesii - přírodní minerální vodu bohatou na hořčík, která se stáčí v lokalitě Mnichov u Karlových Varů. Díky lehkým a levným plastovým lahvím se minerální vody dostaly i ke spotřebitelům, kteří si je dříve nekupovali. Skupina, která patří rodině Pasqualů, získala majoritu i v Poděbradce a má také podíl v Hanácké kyselce. Operativní řízení postupně přebral syn Alessandro Pasquale. Obdobně jako zakladatel i dnešní vedení dbá na reklamu, publicitu, spolupráci se známými osobnostmi.

Lázně postihla devastace

Smutnější osud mají někdejší lázně v Kyselce. Zde se původně léčily například choroby trávicího traktu, ledvinové choroby či onemocnění oběhové a nervové soustavy. Po osvobození byl v obci zřízen dočasný uprchlický tábor pro sirotky z řecké občanské války. Pak lázně fungovaly jako dětská ozdravovna. Od 70. let sloužily zejména pro děti a mládež z pánevních oblastí Čech. Po roce 1990 byly ze systému lázeňské péče vyňaty a nevydařeným způsobem privatizovány, což vyústilo v rozsáhlé chátrání historických budov, z nichž některé patřily i KMV. Naděje na obnovu se rodí teprve v posledních měsících, a to především díky obecně prospěšné společnosti Lázně Kyselka, kterou řídí Vladimír Lažanský, jemuž se v minulosti podařilo zachránit zámek v Chyších. Společnosti Lázně Kyselka poskytly peníze i KMV, jinak se spoléhá hlavně na to, že získá dotace z evropských fondů. Lidé z obecně prospěšné společnosti se snaží zastavit další degradaci, zrodily se propočty a vizualizace budoucího stavu. I tak ale současnost lázní budí emocemi nabité kontroverze.

Obec leží v lesnatém údolí Doupovských hor. V okolí je nádherná příroda. Bezpochyby jde o jeden z nejzachovalejších koutů České republiky, což je ale způsobeno existencí sousedního rozsáhlého vojenského výcvikového prostoru. Za jeho hranicemi jsou i četné vrty, z nichž se těží minerální voda, což paradoxně zaručuje nejlepší ekologickou ochranu. Voda tak zůstala téměř stejná. Nepatrné odchylky ve složení jsou způsobeny tím, že na rozdíl od časů zakladatele firmy se již nejímá na povrchu, nýbrž se čerpá v hloubce.

AUTOR: Petr Korbel

Karlovarské minerální vody

- Společnost vznikla v roce 1864.
- Dodavatel nápojů, zejména minerální vody.
- Její hlavní značky jsou Mattoni, Magnesia, Aquila, Poděbradka a Dobrá voda.
- Firma je lídrem na trhu nealkoholických nápojů v ČR.
- Konsolidované tržby v loňském roce činily 5,1 miliardy korun.
- Konsolidovaný čistý zisk byl 112 milionů korun.
- Počet zaměstnanců holdingu rodiny Pasquale činí asi 500 lidí.

Mattoni podle psychotroniků

Životu Heinricha Mattoniho se věnuje neobyčejná publikace Bohuslava Machka a Marie Dolejší. Tento životní pár sepsal téměř 50 knih, které nikdy nenabídl ke zveřejnění. Výjimku představuje právě text původně nazvaný Živá voda. Když v roce 1992 poprvé vyšel, byla to pro téměř devadesátiletého
Machka prvotina. Nakladatel ovšem upozorňuje, že dílo není ani románem, ani faktograficky věrným životopisem. Marie Dolejší byla údajně obdařena psychotronickými schopnostmi, z podkroví rodinného domku se napojovala na astrál a diktovala, co vidí. Bohuslav Machek to pak napsal s 10 průklepy na stroji. Vznikl tak čtivý "naivistický" životopisný text, v němž se řada skutečností shoduje s historicky doloženými událostmi. O zbytku autoři tvrdí, že je to pravda, kterou však nemohou nijak prokázat.

Mattoniho orel
- Orel byl tradičním symbolem rodiny Heinricha Mattoniho.
- Na lahvích s minerálkou se poprvé objevil v 70. letech 19. století.
- Když císař František Josef povýšil zakladatele firmy do šlechtického stavu,
orel s roztaženými křídly se stal součástí erbu rodiny Mattoniů.
- Z lahví zmizel při znárodnění po druhé světové válce.
- Opět se vrátil v 60. letech a s mattonkou je spojen dodnes.

27 procent
drží skupina KMV na českém trhu nealkoholických nápojů.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
27
11. 2018
27-28.11.2018 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí