Newsletter Chytrá energie září 2013

Horko srpnových dní muselo být obzvláště nepříjemné pro obyvatele obcí ohrožených těžbou hnědého uhlí, zlata nebo uranu. Kromě extrémního počasí jim nemile zatopila i dočasná Rusnokova vláda, která si týden po fiasku v parlamentu usmyslela, že schválí hlavní cíle surovinové politiky. Na program vlády v demisi ji dal ministr průmyslu Cienciala, který zřejmě přeslechl Rusnokův slib "nedělat zásadní rozhodnutí ve věcech, které snesou odkladu".

Pokud i Senátoři na svém jednání 12. září v nastolené hysterii vůči obnovitelným zdrojům energie odsouhlasí novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou přijala Poslanecká sněmovna před svým rozpuštěním, přijde Česká republika o jeden z klíčových nástrojů podporující potřebnou proměnu české energetiky směrem k čistější, soběstačnější a energeticky bezpečnější podobě. Investoři do nových větrných nebo slunečních elektráren na střechách či zemědělských bioplynových stanic přijdou o veškerou podporu. Naopak spotřebitelé elektřiny budou nadále platit uhelné elektrárny v případě společné výroby elektřiny a tepla a podporovat spalování komunálních odpadů.

Ministerstvo životního prostředí spustilo 12. srpna první výzvu programu Nová zelená úsporám, jehož cílem je podpora investic do opatření ke snížení spotřeby energie k vytápění budov. V rámci první výzvy, která je určena výhradně pro majitele rodinných domků, bude na podporách rozdělena 1 miliarda korun. Dva týdny po otevření výzvy byly evidovány žádosti za 450 milionů korun.

Evropská komise v polovině prázdnin spustila veřejnou konzultaci k připravovanému celoevropskému řešení pojištění a náhrady škody způsobené havárií jaderných elektráren (odpovědnosti za jaderné škody). Jsou žádány i vaše názory až do 22. října. Právně je tato problematika v Evropě roztříštěná, platí dvě základní mezinárodní úmluvy - Pařížská a Vídeňská i jejich dodatky, ale nejsou v některých státech, včetně České republiky splněny. A žádná nezajišťuje, že by se oběti případné jaderné havárie dočkali spravedlivého odškodnění.

Dvě velké mezinárodní finanční instituce, Evropská investiční banka a Světová banka, oznámily v červenci svůj ústup od investic do uhelné energetiky. Bankéři dali jasně najevo, že důvěra v rozvoj sektoru klesá a klimatická změna, způsobená i spalováním uhlí, ohrožuje stabilitu světové ekonomiky a návratnost investic. Veřejně vlastněné finanční instituce, mezi které obě banky patří, nastavují trendy pro celý investiční sektor.

S velkým očekáváním zveřejní Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) na konci září první část Páté hodnotící zprávy. Co se za Panelem skrývá a co můžeme od nové Zprávy očekávat?