zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ceny tepla se nezvednou, nebo jen mírně

20.12.2013
Vytápění, zateplení
Ceny tepla se nezvednou, nebo jen mírně

V České republice se obecně stále více šetří. Energie však po několika letech konečně zlevňují a stejný trend zaznamenává i teplárenství..

Teplárenské sdružení České republiky prohlásilo, že ceny tepla v následujícím období nijak výrazně neporostou.

Podle sdělení Mirka Topolánka, předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení, teplo pro polovinu domácností v příštím roce nezdraží buď vůbec, nebo bude růst jen minimálně: "V případě tepláren využívajících hnědé uhlí dojde ve většině případů k navýšení do tří procent."

Stagnace cen se týká zásobování teplem se zdroji na zemní plyn, černé uhlí nebo biomasu. I přes mírný nárůst zůstane v příštím roce oproti většině ostatních paliv nejlevnější právě výroba tepla z domácího hnědého uhlí.

Do cen tepla se promítají významně úspory, protože část nákladů je fixních a snížení odběru tepla je neovlivní. Na druhou stranu pokles spotřeby tepla šetří kapsy spotřebitelů. "Přestože cena tepla stoupá, náklady v domácnostech na teplo relativně klesají. Je to dáno úsporami odběratelů," vysvětluje Topolánek. Zatímco před dvaceti lety to bylo kolem 60 GJ tepelné energie, před deseti už jen 45 GJ a v letošním roce pouze 30 GJ.

Sdružení, v jehož čele bývalý premiér stojí, došlo k cenovým prognózám na základě průzkumu, který provedlo u svých členů a ostatních dodavatelů zásobujících teplem 1,22 milionů bytů ve 136 různých obcích. Průzkum zahrnul čtyři pětiny z celkového počtu bytů vytápěných ze soustav zásobování teplem.

Topolánek však přidává ještě jeden důvod k optimismu - na rozdíl od minulých dvou let nečeká u tepla zvýšení sazby daně z přidané hodnoty. Ba co víc: "Splní-li politici předvolební sliby, mohla by i klesnout."

V posledních šesti letech se sazba DPH na tepelnou energii dostala z pěti až na 15 procent. Či chcete-li jinak - u běžné domácnosti stoupl odvod DPH z 591 Kč v roce 2007 na letošních 2293 Kč. Teď by se mohl trend dlouhodobého růstu DPH obrátit.

Vláda chce prolomení limitů

Cena hnědouhelného tepla se dnes pohybuje v průměru kolem 535 korun za GJ. Příští rok by to mělo být asi o patnáct korun na GJ víc. Když už padla zmínka o cenovém srovnání se zemním plynem a ostatními palivy, průměrně bude teplo z hnědého uhlí stále zhruba o 70 korun na GJ levnější.

Jak dlouho nám výhoda úspornějšího domácího paliva zůstane? Jsou tu totiž limity na jeho těžbu. A lidé v teplárenství si to velmi dobře uvědomují. "Prolomení limitů u Bíliny ničemu nebrání, nikdo tam proti těžbě neprotestuje," připomíná Topolánek oblast akciové společnosti Severočeské doly. "Je třeba využít všech možností, které jsou k dispozici," doplňuje Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Vláda Jiřího Rusnoka je podobného názoru. Dočasný premiér nedávno Mostecko navštívil a připustil, že se prolomením limitů bude jeho kabinet zabývat. "Situace se musí vyřešit rychle," prohlásil s tím, že v opačném případě hrozí velký úbytek pracovních míst. "Samotné limity, usnesení vlády, jsou dnes překonané. A mohou být určitým brzdicím prvkem," dodal.

Také podle Hájka je právě tohle téma jednou z důležitých věcí, které by měly být co nejrychleji vyjasněny. Ta další?

Například je potřeba vytvořit podmínky pro energetické využití komunálního odpadu. Je to dlouhodobá vize, ale přesně tím by se v budoucnu mohlo nahradit značné množství uhlí.

"Musíme využít všechny reálné možnosti," tvrdí Hájek. Podle něho by se měly řešit jako jeden balík tři základní dokumenty ovlivňující naše teplárenství: aktualizace státní energetické koncepce, surovinová politika státu a plán odpadového hospodářství. Všechny tyto strategické dokumenty by měly být vzájemně provázané.

V posledních letech se dařilo nahradit část uhlí také biomasou. Vzhledem k zastavení podpory využívání obnovitelných zdrojů energie však tento trend nebude v příštích letech pokračovat. Část uhlí by mohl v budoucnu nahradit v teplárnách i zemní plyn.

Uhelné teplárny budou muset kvůli přísným emisním limitům projít v nejbližší době modernizací. Část výkonu je přitom nutná jen pár týdnů v roce, kdy venku panují velké mrazy. "A takový výkon nebude ekonomicky výhodné zajistit z kotlů na hnědé uhlí," dodává Hájek.

Starosti z bruselských směrnic

Uhelné teplárny se v nejbližší době nevyhnou povinné modernizaci pro splnění přísných emisních limitů. Směrnice o průmyslových emisích požaduje plnění emisních limitů na úrovni takzvaných nejlepších dostupných technologií (BAT), jenomže co to přesně je, má určit až prováděcí dokument. Ten již Evropská komise představila a nadělala provozovatelům tepláren nejednu vrásku na čele.

"Zkratka BAT znamená, že ta technologie někde na trhu existuje, je dostupná, používá se a někdo už takové zařízení vyrobil. Těžko nás může někdo nutit, abychom si koupili zařízení, které neexistuje," vysvětluje Hájek a pokračuje: "My máme investovat už v roce 2016 a v roce 2020 máme limity plnit. Jenže v tuto chvíli nevíme, co máme plnit, a ještě jsme se dozvěděli, že to, co po nás Brusel chce, je naprosto mimo realitu."

Teplárenské sdružení proto společně se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou doporučují vládě, aby se ČR připojila k dalším zemím Evropské unie, které už v Bruselu požádaly o přepracování dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení. Nový dokument by měl zohlednit reálné možnosti snižování emisí.

Jenomže pokud budou evropské státy úspěšné a Komisi k revizi dokumentu donutí, bude to znamenat další zdržení a nejistotu pro investory. "Kdo dnes investuje do snižování emisí, riskuje, že Komise bude mít nakonec jiné požadavky," shrnuje Hájek neradostnou situaci tepláren.

AUTOR: Marcela Zimová
ZDROJ: Energetika

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí