Spalovny? Ano, ale bez bioodpadu
V debatě o nakládání s odpady, která se v poslední době rozhořela, zaznívá názor, že by se měl zvýšit podíl spaloven a že se ekologické organizace staví proti. To je ale velmi zjednodušený pohled. Spalovny do systému odpadového hospodářství patří, jejich stávající zapojování však jde proti přirozené hierarchii nakládání s odpady, tak jak je zakotvena v českém zákoně.
Až 80 % odpadu se u nás nesmyslně hází na skládky. Většinu z něj by spalovny mohly použít na výrobu elektřiny a tepla. Moderní spalovny jsou vysoce kvalitní, takže pro čistotu ovzduší představují minimální riziko. Mají ale také velmi vysoké pořizovací i provozní náklady, a spalování je proto daleko nejdražší způsob likvidace odpadů. Do spaloven by tedy mělo jít jen to, co nejde zužitkovat jinak. A tady vzniká problém.
Efektivita spalovny roste s její spalovací kapacitou. Čím více odpadu spálí, tím lépe pro ni. Směsný komunální odpad u nás obsahuje až 40 % bioodpadu, který by se dal vytřídit a velmi levně zpracovat v místních kompostárnách. Vytříděním bioodpadu ze směsného komunálního odpadu se však zvýší vzdálenost, ze které budou spalovny muset odpad svážet. To již tak drahé spalování dále prodraží. Zde je jasně vidět střet zájmů mezi spalováním a tříděním a recyklací bioodpadu kompostováním.
A tento střet by se měl ještě vyostřit. Ministerstvo životního prostředí chce totiž podpořit spalování bioodpadu. Energie získaná ve spalovnách z bioodpadu by tak měla vyšší výkupní ceny. Díky tomu by mohly spalovny nabízet obcím nižší cenu za spalování směsného komunálního odpadu, a lépe tak konkurovat levným skládkám. Rozdíl by zaplatili občané v ceně elektrické energie. Cílem tohoto plánu je snížit objem bioodpadu na skládkách, jak nám to nařizuje skládková směrnice EU.
Takový stav věcí jde ale proti přirozené hierarchii nakládání s odpady. Je načase, abychom se přestali drbat pravou rukou za levým uchem. Celý řetězec problémů, se kterým se při nakládání s odpady potýkáme, se může začít řešit jedním rozhodnutím: výrazným zvýšením poplatků za skládkování.
Zároveň by se zvýšil stimul k úspornosti při nakládání s odpady, snížil by se jejich legální i nelegální dovoz, spalovny by byly víc konkurenceschopné i bez bioodpadu, recyklační služby by vytvořily nový segment pracovních příležitostí, občané by nemuseli platit spalování bioodpadu ve vyšší ceně elektrické energie a bioodpad by byl využit tam, kde je ho třeba, tedy zkompostován a předán do zemědělství.
Takto nastavený model funguje v zahraničí a fungoval by i u nás. Prospěch by z něj měli všichni: obce, zemědělci i občané. Mohli bychom ušetřit miliardy korun.
K tomu je však nutná změna zákona a politická vůle, která zatím chybí. Lobby skládkařů prostřednictvím Svazu měst a obcí snahu MŽP poplatek zvednout už roky blokuje, a na skládkách se tak každý rok vrší přes 3 miliony tun odpadu.
Tomáš Hodek, předseda občanského sdružení Ekodomov