Vědci z Masarykovy univerzity naměřili v Antarktidě teplotní rekord

Vědecký tým Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU), který se zabývá studiem klimatu na ostrově Jamese Rosse, zjistil doposud nejvyšší teplotu vzduchu v Antarktidě. Teplotní rekord činí 17,8 °C a byl naměřen 23. března 2015 v odpoledních hodinách ve vrcholové části ledovce Davies Dome. Tam se nachází automatická meteorologická stanice, která celoročně monitoruje povětrnostní podmínky a vlastnosti povrchu ledovce. Stanici vědci obsluhují pouze jedenkrát ročně, proto bylo možné zaznamenané údaje získat až letos po návratu expedice.

Takové extrémně vysoké teploty vzduchu se v Antarktidě vyskytují velmi ojediněle, a to nejčastěji v oblasti Antarktického poloostrova, kde došlo v posledních 50 letech k největšímu nárůstu teploty vzduchu na Zemi. ,,Druhá nejvyšší teplota vzduchu byla zjištěna o den později na argentinské stanice Esperanza, a to 17,5 °C. Nový teplotní rekord z ostrova Jamese Rosse potvrdil probíhající globální změnu klimatu, se kterou souvisí zvýšení extremity meteorologických jevů. To se může projevit například výskytem extrémně vysokých teplot v Antarktidě, nárůstem intenzity přívalových dešťů nebo délkou období sucha a následnými požáry v jiných částech naší planety," uvedl klimatolog Kamil Láska.

Letošní desátá expedice na ostrov Jamese Rosse měla šest členů, kteří strávili na základně J. G. Mendela rovných 30 dní. Prioritou vědců a techniků bylo pokračování v dlouhodobých výzkumech projevů změny klimatu a údržba přístrojů pro meteorologická, glaciologická a rostlině fyziologická měření včetně stažení naměřených dat.

,,Například výzkum změn permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, jsme letos obohatili o nová zařízení. Do šest a půl metru hlubokého vrtu jsme instalovali elektrické teploměry, pomocí kterých získáme informace o vertikálním profilu teploty a jejím vývoji s hloubkou a časem," přiblížil jednu z letošních aktivit vedoucí expedice Pavel Kapler.

Vědci se věnovali také měření změny povrchu a objemu vnitrozemských ledovců a odběru vzorků pro biologické výzkumy. Sbírali lišejníky, mechy, řasy, sinice i mikrobiologické vzorky z tuleňů a tučňáků. ,,Argentinské vojenské letectvo s ohledem na své omezené logistické možnosti však zkrátilo sezonu vědecké výpravy o více než tři týdny. Přesto, že byl pobyt na stanici podstatě kratší, podařilo se nám naplánované úkoly splnit," dodal Kapler.

Snížení počtu členů letošní expedice se odvíjelo od nejasného financování výzkumu ze strany státu. V příštích letech budou výpravy znovu početnější. Před koncem roku byl totiž schválen výzkumný program Czech Polar 2, na který ministerstvo školství vyčlení v letech 2016 až 2019 74 milionů korun, které si rozdělí Masarykova univerzita a Jihočeská univerzita, která má základnu v oblasti Špicberk.