Evropští šéfové států a vlád vyzvali k lepší ochraně klimatu
Šestnáct evropských prezidentů a premiérů vyzvalo ve společném prohlášení k výrazně většímu úsilí v boji proti klimatické změně. V čele výzvy stojí podle agentury AP rakouský prezident Alexander Van der Bellen a podle agentury DPA prohlášení podepsal například i německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Český podpis pod apelem chybí.
Výzvu podepsali také šéfové států a vlád z Finska, Řecka, Islandu, Irska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Nizozemska, Portugalska, Švédska, Švýcarska, Slovinska, Maďarska a Kypru.
"Klimatická krize dělá starosti nám všem," stojí v prohlášení. Globální oteplování představuje "vážné ohrožení míru a stability na celém světě", stojí v apelu, který v 15 bodech popisuje současnou situaci.
"Využijme rozmanitých možností a přijměme opatření k boji proti změně klimatu a k utváření pozitivní budoucnosti. Zanechejme po sobě svět, na němž bude našim dětem a budoucím generacím stát za to žít," vybídli státníci.
Popudem k výzvě je nadcházející klimatický summit v prosinci v polských Katovicích. Na něm se má mimo jiné jednat o podrobnostech naplňování pařížské klimatické dohody a o financování opatření na ochranu podnebí.
"Apelujeme na mezinárodní společenství a na všechny partnery pařížské klimatické dohody: Konejme společně, rozhodně a rychle s cílem zastavit globální klimatickou krizi," stojí ve výzvě.
Od 2. do 14. prosince budou v Polsku jednat zástupci zemí celého světa o finalizaci rámce pařížské dohody z roku 2015 a o stanovení nových ambicióznějších cílů pro rok 2025.
Pařížská dohoda si za cíl klade udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Upozorňuje na to, že už oteplení o 1,5 stupně by mělo závažné následky. Závazky, které podepsalo více než 190 zemí, však k naplňování cílů zjevně nestačí.
Například Světová meteorologická organizace (WMO) ve čtvrtek oznámila, že množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře bylo v loňském roce opět rekordní. Koncentrace jednoho ze skleníkových plynů dosáhla 405.5 ppm (částic na milion). V roce 2016 to bylo 403,3 ppm, v roce 2015 400 ppm. Podle WMO to přitom nevypadá, že by se měl stoupající trend v dohledné době změnit.