Češi ročně vyhodí 200 tun textilu. Vzrůstá však zájem o třídění

Nakupování oblečení je známou kratochvílí, která má však také značný dopad na životní prostředí. I v dnešní době, která volá po udržitelnosti, se stále prodávají oděvy z nekvalitních textilů, jež vydrží pouze několik nošení a poté nezbyde, než je vyhodit. Byť roční produkce textilního odpadu neklesá, roste mezi Čechy zájem o jeho třídění.

Podle odhadů si obyvatelé Evropské Unie koupili v roce 2015 6,4 miliónů tun oblečení, což je 12,6 kg na osobu. ,,Textilní průmysl EU generuje každoročně více než 16 mil. tun odpadů. V ČR máme k dispozici odhady na základě různých studií a základě rozborů složení komunálního odpadu. Množství textilního odpadu v ČR se může pohybovat mezi 120 000 - 200 000 tunami ročně. V přepočtu to znamená 4 - 6 % směsného komunální odpadu. Obecně lze říci, že zájem o třídění textilu roste, např. díky průběžnému zahuštění sběrné sítě," říká Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Nové trendy zrychlují spotřebu

Čím více oblečení lidé nakupují, tím více textilního odpadu produkují. Jednou ze strategií oděvních firem, jak udržet zákazníkův zájem, je tzv. rychlá móda. Ta se vyznačuje tím, že nabízí zákazníkovi aktuální trendy v oblékání, ale jde o textil ze syntetických materiálů s krátkou životností. Tyto kousky oděvů se tím pádem obnosí mnohem rychleji a produkují tak násobně více uhlíkových emisí než kvalitnější oděvy, které vydrží déle.

Mnohdy navíc zákazníci přinesou domů i oděvy, které na sebe neoblečou nikdy. ,,Je potřeba znát, co vašemu typu sluší a jaké oblečení rozhodně nebrat. Já kupuji pouze v případě, že jsem na 100 % přesvědčená, že tenhle kousek určitě nosit budu. Ve chvíli, kdy váhám, tak tento kousek nechávám v prodejně, jelikož vím, že by mi zůstal viset ve skříni. Také je potřeba nakupovat tak, aby se mi oblečení hodilo k jednotlivým outfitům," popisuje Petra Koutná z rodinné oděvní firmy Koutný Prostějov svůj přístup k nakupování oblečení.

Problémem syntetických vláken, jež obsahují značnou část plastu, je, že nespadají do přírodního obměňovacího cyklu, a tedy je doba jejich rozpadu násobně vyšší než u přírodních vláken. Látky jako polyester a nylon se tak mohou rozkládat dvacet, nebo klidně i dvě stě let. U bavlny stejný proces trvá týden, maximálně pár měsíců; lněné látky se rozloží během dvou týdnu.

Zájem o třídění narůstá

O snižování výroby a spotřeby textilu nemůže být zatím řeč. V rámci nového zákona o odpadech bude však od roku 2025 zavedena povinnost odděleného sběru textilu pro obce. I tak už mezi Čechy narůstá počet těch, kteří mají chuť třídit textil. Kromě MŽP tento trend potvrzuje například Společnost Dimatex CS, která se v Česku zabývá sběrem a recyklací textilu. Na našem území rozmístila už více než 1700 kontejnerů, z jejichž svozu vybírá textilní prostředky k recyklaci nebo k druhotnému užití v podobě čisticích hadrů. Ve svých kontejnerech Dimatex CS každoročně zaznamenává stále větší objem tříděného textilního odpadu. ,,Pociťujeme nárůst výtěžnosti kontejnerů ale bohužel i zároveň pokles kvality sbíraného materiálu ve všech regionech republiky," uvedla Jana Procházková, ředitelka společnosti Dimatex CS.

#kamsnim