Biopotraviny míří do veřejného stravování. Většina Čechů změnu vítá
V průběhu roku 2025 vstoupí v platnost nová povinnost, která zavede minimální
podíl biopotravin ve veřejném stravování. Veřejní zadavatelé tak budou muset
zajistit, aby alespoň 5 % potravin v jejich nabídce pocházelo z ekologické
produkce, s výhledem postupného navyšování od roku 2030. Pro školská zařízení,
která podléhají odlišné legislativě, bude tento podíl pravděpodobně stanoven na
2 % z hmotnosti porce. Přestože Česká republika patří mezi významné výrobce a
producenty biopotravin a z hlediska rozlohy ekologického zemědělství se řadí k
evropským špičkám, domácí systém veřejného stravování tento stav dosud
nereflektoval. Přicházející změna tak odráží celoevropský trend, kdy většina
zemí zařazuje biopotraviny [https://www.kamsnim.cz/categories/food] do systému
veřejného stravování v podílu až několika desítek procent. Podle průzkumu Svazu
ekologických zemědělců PRO-BIO realizovaného prostřednictvím aplikace Instant
Research agentury Ipsos navíc změnu uvítá více než polovina Čechů.
V průběhu roku 2025 vstoupí v platnost nová povinnost, která zavede minimální podíl biopotravin ve veřejném stravování. Veřejní zadavatelé tak budou muset zajistit, aby alespoň 5 % potravin v jejich nabídce pocházelo z ekologické produkce, s výhledem postupného navyšování od roku 2030. Pro školská zařízení, která podléhají odlišné legislativě, bude tento podíl pravděpodobně stanoven na 2 % z hmotnosti porce. Přestože Česká republika patří mezi významné výrobce a producenty biopotravin a z hlediska rozlohy ekologického zemědělství se řadí k evropským špičkám, domácí systém veřejného stravování tento stav dosud nereflektoval. Přicházející změna tak odráží celoevropský trend, kdy většina zemí zařazuje biopotraviny do systému veřejného stravování v podílu až několika desítek procent. Podle průzkumu Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos navíc změnu uvítá více než polovina Čechů.
Téměř každý druhý Čech se v roce 2024 alespoň jednou stravoval v rámci systému veřejného stravování. ,,Zařazení biopotravin je zaneseno v programovém prohlášení vlády a zároveň je součástí akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021-2027. Tento krok osobně velmi vítám," říká Marek Výborný, ministr zemědělství ČR. Nová opatření, která stanovují minimální podíl 5 % biopotravin ve veřejném stravování, se dotknou například nemocnic, domovů seniorů, menz a dalších veřejných zadavatelů, kteří dodavatele potravin tzv. ,,soutěží". Ačkoliv se školská zařízení z hlediska stravovacích služeb řídí odlišnou legislativou, cíl zůstává stejný - postupné zavádění a následné navyšování podílu biopotravin. Pro školy je tento podíl plánován na úrovni na 2 % z hmotnosti porce.
Češi změnu vítají
Z průzkumu Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO dále vyplynulo, že pro více než 70 % dotázaných je původ potravin důležitý, protože jej vnímají jako záruku kvality a čerstvosti. Každý druhý by dokonce uvítal pestřejší jídelníček, který by zahrnoval pokrmy připravené z kvalitních surovin, například v kvalitě BIO.
Podle zástupců svazu jsou čeští ekologičtí farmáři na tuto změnu dobře připraveni a výpadek na trhu nehrozí: ,,Mnoho farmářů již nyní dodává nebo začíná dodávat své produkty do vybraných provozů bez ohledu na novou povinnost. Věřím proto, že tuto změnu zvládnou bez problémů. Celý sektor ekologického zemědělství se navíc na tuto změnu připravuje už několik let," vysvětluje Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO. Jedním z příkladů veřejné instituce spolupracující s ekologickými farmáři dlouhodobě je například Nemocnice Na Homolce.
Dopad na cenu minimální
Ačkoliv by si podle průzkumu více než polovina dotázaných byla ochotna připlatit za kvalitnější jídlo, nejčastěji do 10 % ceny porce, zařazení biopotravin výslednou cenu ovlivní jen minimálně. ,,Česká republika je soběstačná zejména v produkci BIO mléčných výrobků, BIO hovězího masa a BIO obilovin. Cena těchto komodit v bio kvalitě se od těch konvenčních liší jen minimálně a výslednou cenu pokrmu to při jejich zařazení v úrovni 5 či 10 % ovlivní pouze v řádu haléřů až korun," upřesňuje Urbánková.
Začlenění lokálních biopotravin do veřejného stravování přináší mnoho benefitů, které zahrnují environmentální, zdravotní, sociální i ekonomické aspekty. Podle odborníků přispívá ke snížení emisí spojených s přepravou a výrobou, snižuje negativní dopady na životní prostředí a stimuluje regionální ekonomiky. Zkušenosti z Dánska, Rakouska či Švédska navíc ukazují, že tyto změny vedou k vyšší kvalitě života a lepšímu stavu krajiny a současně se uživatelé veřejného stravování učí rozpoznávat kvalitní potraviny a pochopit význam udržitelného zemědělství. Česká republika se tímto prvním krokem přibližuje standardům běžným v mnoha evropských zemích.
Sdílet článek na sociálních sítích
