Jak změna klimatu ovlivňuje naše zdraví? Klimatická koalice představila projekt klimatického a ekologického vzdělávání ve zdravotnictví
Rok 2023 se stal jedním z celosvětově nejteplejších roků v historii měření
teplot, což se mimo jiné projevilo vlnami extrémního horka po celém světě. Horko
je jedním změny klimatu, který negativně ovlivňuje lidské zdraví. Jak upozorňuje
Světová zdravotnická organizace (WHO), změna klimatu s sebou přináší nutnost
zvyšování odolnosti zdravotnických systému,[1]
[file:///D:/Clanky/TZ_%20Jak%20zm%C4%9Bna%20klimatu%20ovliv%C5%88uje%20na%C5%A1e%20zdrav%C3%AD%20_26032024.docx#_ftn1]
což vyžaduje například vzdělávání lidí pracujících ve zdravotnictví o
souvislostech klimatické změny a zdraví. V Česku - na rozdíl od řady jiných
evropských zemí - takové vzdělávání zakotveno není. Změnit to má projekt
Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na
zdraví, který od dubna 2024 spouští platforma Klimatická koalice.
Rok 2023 se stal jedním z celosvětově nejteplejších roků v historii měření teplot, což se mimo jiné projevilo vlnami extrémního horka po celém světě. Horko je jedním změny klimatu, který negativně ovlivňuje lidské zdraví. Jak upozorňuje Světová zdravotnická organizace (WHO), změna klimatu s sebou přináší nutnost zvyšování odolnosti zdravotnických systému,[1] což vyžaduje například vzdělávání lidí pracujících ve zdravotnictví o souvislostech klimatické změny a zdraví. V Česku - na rozdíl od řady jiných evropských zemí - takové vzdělávání zakotveno není. Změnit to má projekt Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví, který od dubna 2024 spouští platforma Klimatická koalice.
Projekt klimatického vzdělávání pro zdravotníky a zdravotnice přinese během následujících dvou let kurz pro studující lékařství i nelékařských oborů, e-learning pro praktické lékaře a lékařky a vzniknou v rámci něj i osvětové materiály pro veřejnost. Zastřešující platforma Klimatická koalice projekt poprvé představila na mediálním brífinku dne 26. března, který je Mezinárodním dnem boje proti epilepsii. Epilepsie přitom patří mezi jednu z mnoha chronických chorob, u nichž se předpokládá ovlivnění změnou klimatu například tím, že během vln horka roste riziko spánkových poruch a kvalita spánku je u lidí s epilepsií klíčovým faktorem pro prevenci záchvatů.[2]
Na brífinku vystoupili odborníci a odbornice z oblasti vědy a medicíny, kteří se profesně zabývají souvislostmi mezi změnou klimatu a zdravím naší populace. Uvedli tak projekt do aktuálního naléhavého kontextu. Změna klimatu se projevuje nejen vlnami veder, ale také rostoucím suchem, které přináší někde nedostatek vody, jinde vyšší riziko infekcí nebo požáry spojené s mimořádným znečištěním vzduchu.
Klára Matoušková, lékařka a vědkyně, Klimatická koalice: ,,Projekt klimatického vzdělávání ve zdravotnictví uvádí zdraví člověka do kontextu měnícího se klimatu, degradace ekosystémů a ztráty biodiversity planety nebo také znečištění prostředí chemickými látkami mimo jiné ze skupiny endokrinních a metabolických disruptorů. Formou diskusních seminářů, e-learningu nebo webinářů si zdravotníci i širší veřejnost ozřejmí propojení mezi životním prostředím, zdravím a nemocí."
Iva Holmerová, Gerontologické centrum Praha 8 a Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy: ,,Zdraví je nejen stavem člověka a jeho bio-psycho-sociální- a spirituální pohody, ale velmi souvisí také s prostředím, ve kterém člověk žije. Nejedná se však jen o prostředí člověka, ale celé planety, rostlin i zvířat, která v něm žijí. Moderní věda navíc nachází stále více souvislostí mezi stavem životního prostředí a změnami zdraví, a to i v oblastech, kde se tyto souvislosti příliš nepředpokládaly - například souvislosti životního prostředí a demence."
Aleš Urban, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze: ,,Naše výsledky ukázaly významně vyšší riziko na úmrtí z horka u žen než u mužů. Příčinou těchto rozdílů mohou být jak fyziologické a demografické rozdíly, tak rozdílné socioekonomické postavení mužů a žen. Pro bližší zkoumání těchto nerovností však nejsou k dispozici relevantní údaje, které by umožnily lépe identifikovat zranitelné skupiny populace (nejen) vůči extrémnímu horku a zacílit na ně potřebná preventivní opatření."[3]
Tomáš Janoš, Centrum RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity: ,,Nerovnosti v citlivosti na vysoké teploty jsou zjevné. Co je však ještě více znepokojující je fakt, jak se tyto nerovnosti vyvíjejí. Zatímco nejmladší senioři a muži se na vysoké teploty adaptují nebo je jejich riziko úmrtí konstantní, u těch nejstarších a u žen riziko za poslední tři dekády narůstá. S přihlédnutím k předpokládanému nárůstu teplot a souvisejících úmrtí v 21. století je potřeba zaměřit adaptační strategie právě na ty nejzranitelnější."[4]
Sdílet článek na sociálních sítích
