Extrémy počasí se mohou stát pravidlem. Kraj řeší opatření proti změnám klimatu
Role Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMU) v rámci řešení klimatických
změn a návrhů opatření v povodí jednotlivých potoků a řek. Hlavní téma jednání
hejtmana Martina Netolického se zástupci ČHMU. Pardubický kraj se změnám klimatu
na svém území věnuje prostřednictvím Institutu environmentálních výzkumů a
aplikací (IEVA).
Role Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMU) v rámci řešení klimatických změn a návrhů opatření v povodí jednotlivých potoků a řek. Hlavní téma jednání hejtmana Martina Netolického se zástupci ČHMU. Pardubický kraj se změnám klimatu na svém území věnuje prostřednictvím Institutu environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA).
,,Dlouhodobě se snažíme komunikovat o problematice změn klimatu s jednotlivými starosty obcí a odborníky. Máme proto schválenou Regionální strategii adaptačních opatření a náš Institut environmentálních výzkumů a aplikací (IEVA), který se již může pochlubit konkrétními výsledky. V loňském roce se nám podařilo dokončit protipovodňovou ochranu Štěnce na Řepnickém potoce, řešíme revitalizaci Banínského potoka a zpracováváme další adaptační opatření, například pro Novohradku v Chroustovicích a Luži, Ředický potok v Sezemicích a Svitavu v Baníně. Velkým projektem státu v našem kraji je pak samozřejmě poldr Kutřín," uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Ten se zástupci ČHMU hovořil také o aktuálních modelech z hlediska zvyšování průměrných teplot, změn srážkových modelů či zvýšení erozní účinnosti srážek a povodní. ,,Český hydrometeorologický ústav má vytvořené velmi detailní modely, které jednoznačně říkají, že větší úhrn jak dešťových, tak sněhových srážek se do budoucna dá očekávat výrazněji ve vyšších nadmořských výškách. Bohužel se tedy do budoucna neobejdeme bez vodohospodářských soustav. Zároveň lze očekávat větší erozní účinnost srážek a přívalové povodně. I z těchto důvodů je nutné přistupovat k adaptačním opatřením v krajině, a to jak proti suchu, tak na druhé straně proti povodním. ČHMU nám v tomto z titulu své funkce může být velmi dobrým partnerem. Ostatně v rámci regionu již v této oblasti působí v povodí Novohradky," řekl hejtman Martin Netolický.
Z dat ČHMU vyplývá, že rok 2023 byl na území České republiky teplotně silně nadnormální, jelikož průměrná roční teplota vzduchu v hodnotě 9,7 °C byla o 1,4 °C vyšší než průměr let 1991-2020. Jednalo se navíc o vůbec nejteplejší rok zaznamenaný v řadě od roku 1961. Doposud nejteplejším rokem na našem území byl rok 2018 s průměrnou roční teplotou 9,6 °C. Od roku 1960 navíc vzrostla průměrná roční teplota v České republice o 1,6 stupňů.
Sdílet článek na sociálních sítích
