Česku se daří v rozvoji udržitelných měst a obcí, pokulhává v odpovědné výrobě

V pondělí 8. července začalo v New Yorku dvoutýdenní Politické fórum na vysoké úrovni (tzv. HLPF), nejvýznamnější globální konference k udržitelnému rozvoji. OSN pozvala zástupce států, mezinárodních organizací i další partnery, aby společně zhodnotili stav plnění Cílů udržitelného rozvoje. Letos se globální přezkum zaměří na konec chudoby a hladu, boj s klimatickou změnou, opatření k dosahování míru a spravedlnosti a posilování globálního partnerství. Českou republiku zde zastoupí ministr životního prostředí Petr Hladík.

Jedním z hlavních ukazatelů pro hodnocení pokroku v plnění Agendy 2030 na úrovni států je SDG index, který každoročně vyhodnocuje, jak si 193 států OSN vede v plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Výsledky SDG Indexu jsou součástí tzv. Sustainable Development Report, který se zaměřuje zejména na SDGs, které se v daný rok přezkoumají v rámci Politického fóra na vysoké úrovni. Letos se jedná o SDG 1 - Konec chudoby, SDG 2 - Konec hladu, SDG 13 - Klimatická opatření, SDG 16 - Mír, spravedlnost a silné instituce a SDG 17 - Partnerství ke splnění cílů.

Česká republika se letos umístila v celkovém hodnocení na 12. příčce ze 167. Oproti loňskému roku, kdy nám v mezinárodním srovnání patřila 8. pozice, jsme si tedy o několik míst pohoršili. Report uvádí, že Česká republika již plní nebo je na dobré cestě ke splnění u 58 % podcílů SDGs. U 20 % podcílů SDGs však dochází pouze k omezenému pokroku a u 22 % je pokrok nedostačující.

,,Jsem rád, že se letos spolu s dalšími zástupci mohu zúčastnit Politického fóra na vysoké úrovni v New Yorku a diskutovat o tom, jak efektivněji postupovat v otázkách udržitelného rozvoje. Aktuální výsledky Reportu pro Českou republiku ukazují, že pokrok v uplatnění udržitelného rozvoje je sice na dobré cestě, ale není zatím dostačující. Abychom obstáli ve splnění společně přijatých cílů do roku 2030 na mezinárodní úrovni, musíme se dál snažit především co nejvíce snižovat znečišťování ovzduší, efektivně přecházet na obnovitelné zdroje energie v průmyslu i domácnostech, neplýtvat potravinami, snižovat produkci odpadů a ještě více a lépe recyklovat, zkrátka celkově prosazovat udržitelné postupy nejen ve spotřebě, ale i ve výrobě, například aby firmy nesly zodpovědnost za své výrobky," vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík.

Všeobecně se České republice dobře daří u cílů jako je Konec chudoby (SDG 1) či Snižování nerovností (SDG 10), přestože zde stále přetrvávají výzvy zejména v oblasti nerovností postihující seniory. Obecně se daří plnit cíle i v oblasti udržitelných měst a obcí (SDG 11). Nicméně přetrvávající problémy v oblastech jako je konec hladu, odpovědná výroba a spotřeba či mezinárodní spolupráce poukazují na potřebu intenzivnějšího úsilí a inovativních přístupů.

Pokud se zaměříme na aktuální pokrok, dostačujícího plnění dosahují pouze zmíněné SDGs 1 a 11, tedy Konec chudoby a Udržitelná města a obce. Zbylé cíle evidují pouze omezený pokrok nebo stagnují. V poslední době se tato stagnace vyskytuje především v oblasti boje proti hladu (SDG 2), kde ČR bojuje s vysokou mírou výskytu obezity, energetické hodnoty ve složení stravy a udržitelného hospodaření s dusíkem. Absenci pokroku eviduje i oblast kvalitního vzdělání (SDG 4), a to zejména z důvodu slabého umístění ČR v PISA testování, nedostatečné matematické gramotnosti a přetrvávající závislosti studijních výsledků na socioekonomickém statusu žáka/studenta. Problematická je také oblast odpovědné výroby a spotřeby (SDG 12). ČR se zde potýká s vysokou mírou znečištění ovzduší spojenou s dovozem, emisemi dusíku při výrobě a nízkou mírou recyklace komunálního odpadu.

Z Reportu pro rok 2024 vyplývá, že v plnění cílů vedou státy severní Evropy - Finsko, Švédsko, Dánsko, Německo a Francie. I tak je v globálním měřítku na dobré cestě ke splnění do roku 2030 pouze 16 % podcílů SDGs. U zbývajících 84 % podcílů SDGs je pokrok omezený, stagnuje nebo dochází dokonce ke zhoršení.