Jak vznikají písečné bouře a proč jsou čím dál častější?

Zastavují dopravu, šíří nemoci a mohou být životu nebezpečné. Jak ale písečné bouře vznikají a proč jsou stále častější? Na tuto otázku se pokusil najít odpovědi zpravodajský server Deutsche Welle.

Písečné bouře vytvářejí na obloze hustá mračna prachu a částic, která se valí jako vlna cunami a pohřbí vše pod sebou. I malé setkání s písečnou bouří je nepříjemné, způsobuje svědění očí a kůže a ztěžuje dýchání. Vdechnutí příliš velkého množství písku a prachových částic může být dokonce životu nebezpečné.

Odkud se tedy berou?

Když silný vítr vane nad holou nebo řídce porostlou půdou, víří suchou zeminu, písek a prach a zvedá je do vzduchu. Často tak vznikají obrovské prachové bouře. Některé rozmetané částice padají zpět na zem, ale ty menší často vystoupají do velkých výšek a vzdušné proudy je nesou dál - někdy i tisíce kilometrů.

Podle údajů OSN se každoročně do atmosféry zvednou přibližně dvě miliardy tun písku a prachu, a to až do výšky přibližně 12 kilometrů. Zhruba čtvrtina z tohoto množství končí v oceánech.

Polovina veškerého písku ve vzduchu pochází ze Sahary, zbytek z jiných pouští a suchých oblastí. Takzvaný "prašný pás" naší planety se táhne od Sahary přes Blízký východ až po pouště střední a severovýchodní Asie.

Pokud je písek zavátý ze Sahary, jeho barva prozrazuje oblast původu. Na západě Sahary je písek obvykle červený nebo hnědý, zatímco na východě a jihu bývá nažloutlý nebo bílý.

Jsou písečné bouře důležité pro naše ekosystémy?

Pouštní písek se skládá z organických a anorganických látek, včetně mnoha živin a minerálů. Saharský prach, který může zaletět až do jihoamerických deštných pralesů a Karibiku, je důležitým minerálním hnojivem. Rozprášený písek se usazuje na zemi a pomáhá v těchto oblastech kompenzovat půdu chudou na živiny.

Pouštní prach je také nesmírně důležitým hnojivem oceánů, kde tvoří základ potravních řetězců. Například koráli v místech, jako je Velký bariérový útes, využívají prach a částečky písku ke stavbě své kostry.

Ovšem příliš mnoho písku a prachu může být škodlivé. Vědci se domnívají, že může způsobovat větší růst řas v oceánech. Při nadměrném výskytu může voda přijít o kyslík, což zahubí mořské živočichy. Mikroorganismy obsažené v pouštním prachu mohou být také příčinou různých onemocnění korálů.

Proč je stále více písečných bouří?

Ačkoli se prachové a písečné bouře vyskytovaly vždy, jejich četnost se v některých oblastech světa ve 20. století zdvojnásobila. Podle OSN lze nejméně čtvrtinu celosvětových emisí prachu přičíst lidské činnosti, zejména v důsledku nesprávného využívání půdy a vody.

Světová meteorologická organizace (WMO) uvádí, že přibližně polovina prachu v atmosféře pochází z půdy poškozené odlesňováním, zemědělským nebo průmyslovým obděláváním, suchem a přívalovými dešti. Vítr může takovou narušenou půdu snadno rozfoukat.

Jaký to má dopad na naše zdraví a klima?

Prach a písečné bouře jsou sice důležité pro životní prostředí, ale nárůst jejich síly a četnosti má negativní dopady. Písečné bouře mohou způsobovat onemocnění srdce a dýchacích cest, podráždění očí a kůže a šířit infekce, jako je meningitida. Pouštní prach totiž může obsahovat různé mikroorganismy, jako jsou plísně, bakterie a viry.

Písečné bouře pravidelně narušují leteckou dopravu a odnášejí z polí úrodnou půdu. Mohou také ovlivňovat počasí, protože kolem pevných prachových částic se shromažďuje voda, která způsobuje vznik dalších mraků. Snižují však také množství srážek, protože přítomnost pevného prachu znamená, že tvorba velkých kapek vody trvá déle.

Vytvoření většího množství mraků může také snížit sluneční záření a vyšší koncentrace prachových částic v atmosféře může ovlivnit rozložení cyklónů po celém světě.

Co můžeme udělat pro boj s písečnými bouřemi?

Podle Úmluvy OSN o boji proti rozšiřování pouští (UNCCD) jsou písečné bouře na mnoha místech stále podceňovány jako riziko katastrof. Abychom zastavili nárůst jejich četnosti, musíme se podle UNCCD začít lépe starat o půdu, chránit ji před vysycháním a zvyšovat její úrodnost.

Dalším důležitým krokem je zalesňování a udržitelnější využívání podzemních vod. V oblastech, kde se chovají hospodářská zvířata, pomůže také zajistit pravidelný přesun zvířat mezi jednotlivými pozemky, aby na spásaných plochách mohly znovu vyrůst rostliny.