Vědci by chtěli mezinárodní úmluvu o otevřeném přístupu k datům o klimatu

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny a komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům. V článku v časopise npj Climate Action to uvedla čtveřice evropských vědců. Jedním ze spoluautorů je bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.

Podle vědců by měla být data v maximálním rozsahu pro výzkumné účely k dispozici zdarma všem vědeckým institucím po celém světě, což by zajistilo efektivnější využití veřejných peněz.

Univerzální a právně závazná úmluva o klimatických datech, kterou by schválila velká většina aktérů, může podle vědců pomoct k lepšímu pochopení klimatického systému Země a podpořit zmírnění dopadu lidské činnost na něj. Obtížnější přístup k datům neomezuje jen vědce, ale také tvůrce klimatických politik a v konečném důsledku i firmy. "Každá forma důvěryhodné klimatické politiky musí být založena na důkazech," uvedli vědci. Spolehlivé informace jsou podle nich potřebné k tomu, aby byly strategie pro zvládání změny a dopadů vhodné a přijatelné.

Loni se vědci dohadovali například nad tím, proč průměrná globální teplota vzrostla nečekaně výrazně. "Rozuzlení vlivu lidských a přírodních faktorů závisí i na množství a kvalitě časově přesných, sezonně odlišných a prostorově vymezených rekonstrukcí klimatu, které přesahují moderní období meteorologických měření," vysvětlili vědci. Tím se zabývá paleoklimatologie, jejíž úspěch bude silně záviset na ochotě a schopnosti vzájemně po světě zpřístupňovat data z výzkumů.

Příkladem, jak konflikty podvazují řešení globálních problémů, je Rusko s nejdelším arktickým pobřežím či zónou permafrostu. "Změny v biosféře a klimatickém systému nelze zcela pochopit bez údajů z Arktidy a subarktické oblasti, z níž více než polovina leží na ruském území. Podobně nelze klimatologické a environmentální poznatky ze subpolárních lesů v severní Severní Americe jednoduše přenést do vyšších šířek Eurasie. Dopady Ruskem vyvolané války jsou i ve vědecké spolupráci dalekosáhlé a dlouhodobé " doplnili vědci s poukazem na ruský vojenský vpád na Ukrajinu, který vedl k jeho mezinárodní izolaci. Řadu údajů sice lze získat z družicových dat či modelů, ale získávání dat na místě to nenahradí.

Přenos dat a znalostí je obtížný i s Čínou a několika zeměmi v Africe a na Středním východě. Nejenže politická nestabilita brání výměně dat o klimatu, ale může vědeckou činnost znemožnit. Příkladem mohou být problémy s monitoringem sucha nejen v subsaharské Africe. Snižuje se kvalita prevence před požáry, což má dopad na potravinovou bezpečnost. Systémy jako například Windy.com částečně chybějící informace kompenzují, ale datům přímo z místa se nevyrovnají.