S vědomím toho, že slunovraty a rovnodennosti symbolizují úrodnost země, systémy zemědělské a potravinářské výroby, kulturní dědictví a jejich tisícileté tradice, uznalo Valné shromáždění OSN 21. červen za Mezinárodní den oslav slunovratu.
21. června - Mezinárodní den oslavy slunovratu
Slunovrat jako ztělesnění jednoty kulturního dědictví a staletých tradic
Kultura je soubor charakteristických duchovních, materiálních, intelektuálních a emocionálních rysů společnosti nebo sociální skupiny a zahrnuje kromě umění a literatury také životní styl, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a víru. Kultura je tedy v centru současných debat o identitě, sociální soudržnosti a rozvoji znalostní ekonomiky.
S vědomím toho, že slunovraty a rovnodennosti symbolizují úrodnost země, systémy zemědělské a potravinářské výroby, kulturní dědictví a jejich tisícileté tradice; Valné shromáždění OSN uznalo, že oslavy těchto událostí jsou ztělesněním jednoty kulturního dědictví a staletých tradic a dále hrají významnou roli při posilování vazeb mezi národy na základě vzájemného respektu a ideálů míru a dobrého sousedství. Proto uznala 21. červen za Mezinárodní den oslav slunovratu.
Pozadí
Slunovrat (anglicky "solstice") - odvozený z latinského sol (,,slunce") a sistere (,,ustrnout"), protože sezónní pohyb denní dráhy Slunce (při pohledu ze Země) se zdánlivě ,,zastaví" na severní nebo jižní hranici, než změní směr - je událost, která nastává, když Slunce dosáhne svého nejsevernějšího nebo nejjižnějšího denního oblouku vzhledem k rovníku. Proto každoročně nastávají dva slunovraty: kolem 21. června (obecně známý jako ,,letní slunovrat", protože je prvním letním dnem a nejdelším dnem v roce) a 21. prosince (obecně známý jako ,,zimní slunovrat", protože je prvním zimním dnem a nejkratším dnem v roce).
Naproti tomu za rovnodennost - odvozeno z latinského aequinoctium, z aequus (stejný) a nox (noc) - se běžně považuje okamžik, kdy se střed viditelného Slunce nachází přímo nad rovníkem, a to dvakrát ročně: kolem 20. března (nazývaného ,,jarní rovnodennost", protože ve většině kultur označuje začátek jara) a 23. září (nazývaného ,,podzimní rovnodennost", protože označuje začátek podzimu). Rovnodennost je jediným obdobím, kdy je sluneční terminátor (,,hrana" mezi dnem a nocí) kolmý na rovník, a proto je denní a noční doba přibližně stejně dlouhá.
Zdroj: https://www.un.org/en/observances/solstice-day
Sdílet článek na sociálních sítích
